Podle předběžných odhadů HDP za letošní třetí čtvrtletí se – s výjimkou té české – středoevropským ekonomikám podařilo mezičtvrtletně zvýšit svůj výkon. Slovenská ekonomika vzrostla o 0,2 procenta a navázala tak na růst o 0,5 procenta v předešlém čtvrtletí, zatímco odhad analytického oddělení Komerční banky počítal s 0,3 procenta.
Maďarsko se díky mezičtvrtletnímu zvýšení HDP o 0,9 procenta vymanilo z recese, ve které se nacházelo od druhé poloviny loňského roku. Výrazný růst o 1,4 procenta oproti druhému čtvrtletí zase utvrdil postavení Polska jakožto zdaleka nejsilněji rostoucí ekonomiky visegrádské čtyřky v postpandemickém období. Tamní HDP byl ve třetím čtvrtletí o více než 10 procent vyšší ve srovnání s předpandemickým čtvrtým kvartálem roku 2019.
Nad touto pomyslnou metou, byť v daleko menší míře, se nachází rovněž Maďarsko a Slovensko, zatímco česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zaostávala o 1,4 procenta. Slovenská ekonomika v závěru roku podle nás opět poroste a pro celý letošní rok předpokládáme růst HDP o 1,2 procenta. Za tím by měl stát silný exportní výkon a investice podpořené prostředky z evropských fondů. To ale zčásti pravděpodobně kompenzoval pokles spotřeby domácností s ohledem na erozi kupní síly způsobenou vysokou inflací a také nižší tvorba zásob.
Odolný růst ekonomiky by měl podle našich analýz pokračovat i v příštím roce. Bude však omezen jednak utaženou měnovou politikou Evropské centrální banky a stejně tak setrváním inflace na zvýšených úrovních. Pro rok 2024 odhadujeme růst slovenského HDP ve výši 1,8 procenta.
Inflace, která v září na Slovensku činila meziročních devět procent a po Maďarsku a Rumunsku byla třetí nejvyšší v EU, by měla nadále zvolňovat a do konce roku klesnout do rozmezí šesti až sedmi procent. Nicméně veliká nejistota panuje kolem vývoje cen energií na začátku příštího roku.
Díky vládním opatřením bylo totiž jejich zdražení dosud jen velmi omezené. Vlivem jejich absence by mělo dojít v lednu k razantnímu zvýšení cen energií, které by více reflektovalo velkoobchodní ceny v souladu s tamním regulačním rámcem. To je zároveň klíčový předpoklad pro naše očekávání ohledně toho, že inflace na Slovensku příští rok zůstane vysoko nad dvouprocentním cílem, a to v průměru na pěti procentech.
Podle analytického konsenzu dvouprocentní inflace v příštím roce nebude ani v Polsku nebo v Maďarsku. Zdá se tak, že příští rok ve středoevropském regionu na inflační cíl dosáhne jen Česko, a to i kvůli neobvykle silnému útlumu spotřebitelské poptávky. Čekáme, že v průměru by tuzemská inflace měla v roce 2024 činit 1,9 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
