Smlouvy pod pokličkou

Jan Pechman
Zavedení povinného zveřejňování smluv na Slovensku mohou čeští zákonodárci chápat jako hozenou rukavici

Od 1. ledna 2011 platí na Slovensku povinnost zveřejňovat obchodní smlouvy uzavřené se státem, obcemi, městy, kraji nebo jinými subjekty nakládajícími s veřejnými financemi či prostředky Evropské unie. Účelem uzákonění této povinnosti bylo posílit transparentnost hospodaření veřejnoprávních subjektů a zvýšit informovanost veřejnosti o nakládání s veřejnými financemi. Nová úprava se však netýká pouze smluv v úzkém slova smyslu – povinnost zveřejňování se vztahuje i na objednávky a faktury za zboží a služby, které s těmito smlouvami souvisejí.
Důvodem, který vedl slovenské zákonodárce k přijetí této úpravy, byl zejména nárůst počtu nevýhodných smluv pro stát, respektive samosprávu. V této souvislosti docházelo k netransparentnímu hospodaření s veřejnými prostředky. Možnost veřejnosti seznámit se se zněním těchto smluv byla pouze omezená a v praxi se tak často stávalo až v době, kdy nevýhodný obchod byl již realizován a transakce jen obtížně napadnutelná.

Tvrdý postih

Od ledna tak ústřední státní orgány povinně zveřejňují tyto smlouvy v Centrálním registru smluv, který vede slovenský Úřad vlády. Ostatním subjektům dává zákon na výběr – buď zveřejní smlouvy na své webové stránce nebo bezplatně v obchodním věstníku.
Porušení povinnosti zveřejnit relevantní smlouvu je postihováno velmi tvrdou sankcí – neúčinností takové smlouvy. Zákonná úprava je v tomto ohledu nekompromisní, když váže účinnost těchto smluv až na den následující po jejich zveřejnění. Jde dokonce tak daleko, že pobízí samotné smluvní strany k aktivitě, když stanoví, že nedojde-li k zveřejnění takové smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření, platí, že k uzavření smlouvy nikdy nedošlo. Tato povinnost pak obecně platí bez ohledu na právo, které je pro danou smlouvu rozhodné (tedy i pokud se jedná o smlouvu se zahraničním dodavatelem uzavřenou podle práva cizího státu).
Konkrétní dopady této právní úpravy se teprve projeví. Dosavadní zkušenosti však již naznačují, že přes očekávatelné námitky obcí, které v této povinnosti vidí především zvýšení administrativní zátěže, došlo k identifikaci několika sporných transakcí. Jednoduchá dostupnost uzavřených smluv tak bezpochyby přispěje ke zlepšení transparentnosti.

Doma je co dohánět

Problém uzavírání jednostranně nevýhodných smluv, na jejichž základě dochází k netransparentnímu hospodaření s veřejnými financemi, však bezpochyby není neznámý ani v České republice. Transparentnosti tohoto prostředí jistě nepomáhá ani příliš formalizovaný administrativní postup (v porovnání se slovenskou úpravou) při získání informací o smlouvách, na jejichž základě došlo k čerpání prostředků z veřejných rozpočtů.
Dopátrat se v konkrétním případě informací obdobných těm, které jsou na Slovensku nyní povinně zveřejňovány, je totiž v České republice přinejmenším komplikovanější. „Pravidla hry“ jsou poměrně striktně dána českým zákonem o svobodném přístupu k informacím, který poněkud v rozporu se svým názvem ve skutečnosti příliš informační svobody nepřináší. Předně zákon definuje takzvané povinné subjekty (jako jsou například státní či samosprávné orgány), kterým hned v úvodu stanoví povinnost zveřejňovat určitý, přesně definovaný typ informací (například o jejich organizační struktuře, důvodu a způsobu založení). S výjimkou těchto povinně zveřejňovaných informací jsou však jiné informace poskytovány výlučně na základě žádosti adresované konkrétnímu povinnému subjektu. Proces vyřízení této žádosti je pak často zdlouhavý a administrativně náročný.
Ke zvýšení transparentnosti nakládání s veřejnými financemi nepřispívá ani stanovení velkého množství zákonných výjimek, kdy bude sdělení informace s největší pravděpodobností odmítnuto. Nejčastěji zneužívanou výjimkou je odkaz na obchodní tajemství. Nemůže být pochyb o tom, že plošné zavedení této povinnosti (některé úřady či obce již k tomuto kroku přistoupily dobrovolně) je více než vhodné i v České republice. Snadná dostupnost všech smluv, na jejichž základě jsou čerpány veřejné prostředky, by výrazně přispěla ke zvýšení transparentnosti a účinné veřejné kontroly v této oblasti.