Českým domácnostem se od Nového roku výrazně navýšily regulované složky ceny elektřiny v průměru o 66 procent. Kromě jiného na tom bude mít významný podíl znovuzavedení platby za výrobu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (POZE). Od tohoto poplatku byli spotřebitelé osvobozeni od října 2022 v rámci přijatých protikrizových opatření. Jak se toto zdražení promítne do koncových cen, jaká byla v této souvislosti role protikrizových opatření a co lze očekávat do budoucna?
Vzhledem k současnému poklesu ceny silové elektřiny se velké části spotřebitelů výsledná cena příliš nezmění, respektive tento pokles bude do značné míry kompenzovat nárůst regulované složky. To se týká především těch, kteří dnes nakupují za ceny na úrovni končícího vládního zastropování. Výsledná cena elektřiny naopak nejvíce stoupne těm, kterým bude dobíhat cenová fixace silové elektřiny z minulých let, zvláště z předkrizového roku 2021, kdy byly ceny výrazně nižší než dnes. Tito zákazníci pocítí nárůst jak regulované, tak silové složky.
Výsledkem bude, že koncová cena se pro většinu domácností sjednotí na velmi podobné úrovni. Zákazníci, kteří si nově připlatí nejvíce, jsou současně ti, kterých se energetická krize díky fixaci příliš nedotkla. Zbytek domácností naopak dočasné zrušení plateb za POZE v časech krize ochránilo před ještě vyšším cenovým nárůstem. Z tohoto úhlu pohledu tedy vládní opatření zafungovalo tak, jak mělo.
Podpora vyprší do konce dekády
Co lze očekávat do budoucna? Je nutné si uvědomit, že naprostá většina (80 procent) plateb za POZE představuje dotace provozovatelům fotovoltaických elektráren, především takzvané staré fotovoltaiky, což jsou zdroje zprovozněné do konce roku 2012. Vzhledem k tomu, že největší fotovoltaický boom se odehrál v letech 2009 až 2010 a výkup výroby z těchto zdrojů byl garantován na dvacet let, lze do konce této dekády očekávat výrazný pokles vyplácených provozních dotací, tedy i pokles souvisejících plateb ze strany koncových zákazníků včetně domácností.
Poplatek za podporu fotovoltaiky však může do budoucna vystřídat platba za podporu jádra. Cestu k tomu otevřel přílepek k novele zákona o urychlení dopravní infrastruktury, kterou vláda schválila v listopadu. Přílepek má umožnit finanční podporu výstavby nových jaderných reaktorů formou takzvaného Contract for Difference. Mechanizmus podpory spočívá ve stanovení vyrovnávací ceny, která má investorovi zajistit pokrytí veškerých nákladů spojených s výstavbou, provozem, ale i budoucí likvidací jaderných zdrojů. Pokud bude cena, za kterou budou tyto zdroje prodávat elektřinu na trhu, nižší než zmíněná cena vyrovnávací, bude vzniklý rozdíl doplácen Operátorem trhu s elektřinou. Ten jej následně promítne do výše regulované složky ceny elektřiny, podobně jako se tomu děje dnes v případě platby za POZE.
Na rozdíl od podpory fotovoltaiky má být smlouva uzavřena nikoliv na dvacet, ale rovnou na třicet let s možností opakovaného prodloužení o deset let. Problémem je, že zmíněný návrh byl přijat, aniž by byly předloženy dopadové analýzy nebo proběhla řádná kontrola ze strany Legislativní rady vlády. Tímto netransparentním chováním tak vláda může negativně ovlivnit výši plateb za elektřinu na dlouhá desetiletí dopředu.
