Ceny tuzemských dodavatelů energií budou v průběhu letošního roku dál klesat, alespoň pokud se nezvýší geopolitické napětí a zároveň nenastanou jiné nepředvídatelné události. Zlevnění neregulované části energií pro koncové spotřebitele umožní už současné velkoobchodní ceny, které jsou na několikaměsíčních minimech a jež se do ceníků dodavatelů vždy propisují až se zpožděním. Opačným směrem ale bude působit zvýšení regulované části ceny.
Příčin současných nízkých cen energií na burze je hned několik. U elektřiny se ale analytici shodují, že poslední zimní pokles umožnila zejména nízká cena emisní povolenky. A její hodnota by se na původní úroveň kolem 100 eur za tunu jen tak vyšplhat neměla, domnívá se energetický expert společnosti ENA Jiří Gavor. Dnes se povolenka prodává zhruba za 75 eur.
Pokud se Gavorova očekávání naplní, cena kontraktu roční dodávky elektřiny by letos mohla zůstat na úrovni z konce loňského roku, tedy v blízkosti sta eur za megawatthodinu.
„Další klíčovou roli v budoucí cenotvorbě kromě ceny emisní povolenky sehraje i očekávaný a následně skutečný vývoj evropské ekonomiky,“ upozorňuje místopředseda představenstva společnosti Centropol Jiří Matoušek. Právě nízká výkonnost ekonomik dnes podle něj pomáhá tlumit poptávku po energiích, což tlačí na pokles jejich cen. Pokud se ale evropskému průmyslu bude dařit nad očekávání dobře, může znovu začít růst i velkoobchodní cena elektřiny.
Nový silný hráč: LNG
Totéž platí také u plynu. „Zatím pro rok 2024 převažují pozitivní signály, protože se k nízké poptávce po plynu v Evropě i v Asii přidává i mírná zima,“ říká Milan Duba, výkonný ředitel MND Energie. Těsně před koncem roku byla poptávka nízká také z důvodu dřívějších nákupů.
Na trhu s plynem navíc postupně dochází ke zvyšování evropské přepravní kapacity zkapalněného plynu (LNG) a současně k růstu kapacit globálních dodavatelů této komodity. Podle Gavore lze dokonce očekávat, že druhá polovina dvacátých let bude charakteristická převisem kapacit LNG. Takový scénář by pak pomáhal držet ceny plynu na stabilně nízkých úrovních.
Oslovení dodavatelé jednohlasně potvrzují, že znovu zlevnit jim časem umožní i současné velkoobchodní ceny, pokud ovšem vydrží. Nejdříve se dočkají noví zákazníci poptávající krátkodobé nebo fixované tarify a pak i spotřebitelé využívající nefixované produkty.
Například Centropol pro nové zákazníky zlevnil dvouleté nabídky už před vánočními svátky. Další dodavatelé budou podle Matouška následovat hned v prvním kvartálu nového roku.
Co ceny tlačí dolů a co nahoru
Gavor očekává, že v neregulované části cen elektřiny se spotřebitelé u nových nabídek dočkají několikasetkorunového poklesu. Z dosavadního typického rozpětí 3500 až 4000 korun za megawatthodinu bez DPH by v roce 2024 podle něj mohly klesnout zhruba o 500 korun a možná ještě více. Průměrná domácnost ročně spotřebuje zhruba tři megawatthodiny, lidé by tak mohli uspořit nejméně patnáct set korun.
Společnost Tedom energie, která nabízí krátkodobé, například měsíční tarify, proto upozorňuje, že v tuto chvíli není výhodné uzavírat delší než roční fixace.
„Z pohledu celého trhu se pokles cen bude logicky týkat nejprve krátkodobých produktů a nových fixací. Ceny přitom mohou klesat skutečně výrazně. Jednu megawatthodinu bez DPH si dokážu představit i pod hranicí tři tisíce korun za elektřinu a kolem 1200 korun za plyn,“ vyhlíží Jakub Odložilík, ředitel TEDOM energie. Podle něj bude tato topná sezóna mnohem klidnější, než se původně čekalo.
V roce 2024 se ale zároveň zvýší regulovaná cena energií. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 66 procent, což by mělo znamenat asi o 1077 korun za megawatthodinu víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří megawatthodin za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 korun navíc.
U plynu bude regulovaná složka vyšší o 39 procent, což je nárůst asi o 125 korun za megawatthodinu. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne i přes úpravy u velkých odběratelů.
