Stát na sobě nešetří. Ani v případě lidí, ani u výdajů

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Pavel Páral

Ministr financí Zbyněk Stanjura si loňskou změnou zákona, který zrušil povinnost zveřejnit základní parametry státního rozpočtu na další rok už ke konci června, ušetřil prázdninové mediální bitky s kolegy z vlády i s parlamentní opozicí, ale nyní ostré kritice stejně neunikl.

Už projednaná verze státního rozpočtu na volební rok 2025 zveřejněná o poslední srpnové noci nevyvolala nadšení. Nejen u těch, kteří čekali, že s volbami vláda otevře dlaň. Ani ti z naivnějších, kteří doufali, že rozpočtová konsolidace bude pokračovat nějakými novými úspornými nápady, nemohou jásat.

S dopomocí windfall tax

Konečný Stanjurův deficit pro příští rok ve výši 230 miliard je o miliardu lepší než nedávno zveřejněný limit a o 22 miliard pod plánovaným letošním schodkem. Není to nic omračujícího na rok, kdy se nemá udát nic mimořádného a ministerstvo financí očekává hodně optimisticky růst ekonomiky o 2,7 procenta, což je nad běžnými českými poměry a už dlouho jsme to nezažili. Navíc pokud by Stanjura splnil dříve ohlašované zrušení windfall tax (daně z neočekávaných zisků), kterou skoro celou platí jen ČEZ, k žádnému snížení deficitu by nedošlo, byl by v příštím roce o čtrnáct miliard vyšší než letos. Z této daně má totiž přitéci zase 36 miliard, z nichž budou financovány běžné výdaje státu. Nicméně s příštím rokem windfall tax tak jako tak ze zákona končí a Stanjura bude napřesrok v srpnu muset lepit nemalou díru v příjmech při chystání rozpočtu už pro příští vládu.

VIDEO: Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, neví, o čem mluví, tvrdí Fiala

Video placeholder
• e15

Nicméně to, co připravilo ministerstvo financí nyní, těžko mohlo překvapit realistu sledujícího rozpočtovou politiku Fialovy vlády a věřícího v rozpočtovou odpovědnost. Začalo to před zimou 2021 docela dobře. Stanjura sesekal deficit 376 miliard korun, který mu zanechala Alena Schillerová, o 80 miliard. Jenže vzápětí přišla válka na Ukrajině a energetická krize, takže deficit byl na konci roku 360 miliard a nějaké rozpočtové reformy, jež jsme si od kabinetu slibovali, byly v nedohlednu. A otevřeně si řekněme, že nejen kvůli válce, ale i kvůli tristní nepřipravenosti pěti koaličních stran na vládnutí a jejich programové nekompatibilitě. Konsolidační balíček tak přišel až o rok později a jeho přínosy se nakonec stejně rozplývají v neustále kynoucích výdajích státu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!