Štěpán Bruner: Nechtěná hranice

Velká Británie

Velká Británie Zdroj: ctk/AP

Velkou Británii čekají světlé zítřky. Obnoví blízké obchodní vazby se zeměmi Commonwealthu, zároveň vstoupí do Evropského společenství volného obchodu a zachová si tak ekonomické výhody spojené s dosavadním členstvím. Londýn nebude muset přispívat do evropské kasy, takže mu zbude spousta peněz na podporu domácích zemědělců, kteří bez dotací nepřežijí.

Rybáři budou bez omezení chytat spousty ryb, které se v britských vodách najednou objeví, asi přilákané neodolatelnou aurou tohoto ostrova svobody a prosperity. Samozřejmě dojde i na zesílení ochrany hranic, aby zemi dál nezaplavovali uprchlíci.

To vše a mnoho dalšího slibují zastánci brexitu. Zeptejte se ale politika z kampaně Vote Leave, zda země po odchodu zavede kontroly na hranici Severního Irska a Irské republiky, a jeho sebejistota bude ta tam. Začne koktat, vyprávět o jednotě ostrovů, popřípadě se vykroutí, že nemůže mluvit za příští britskou vládu, která se tím bude muset zabývat.

To, že jste opustili Velkou Británii a ocitli se v Irsku, teď poznáte jen podle toho, že se omezení rychlosti místo v mílích udává v kilometrech za hodinu. I prosté cedule značící území jiného státu se objevily nedávno a jen na hlavních tazích. Cokoli dalšího by pro srdce Irů a křehký mír v Ulsteru mohlo být příliš. Jak jinak ale chcete zajistit území svého státu, pokud vynecháte jedinou pozemní hranici s EU? Přímou a jasnou odpověď jsem ještě neslyšel.