Sudety nekončí, Sudety trvají. Obří propast vidíme ve vzdělání i v příjmech

Zdroj: Grafika e15

Nedávno jsem v televizním rozhovoru dostal otázku, jestli můžeme u finanční gramotnosti sledovat rozdíly mezi českými regiony. Byla sobota a já si dovolil veřejně říct, že pokud bychom vynesli úroveň finanční gramotnosti na mapu České republiky, zřetelně uvidíme Sudety.

Během zbytku víkendu jsem dostal několik rozhořčených mailů zakončených pondělním telefonátem milé starší paní, která mi tvrdila, že už dva dny kvůli mému vystoupení nespí, protože jí přišlo opravdu nedůstojné, že někdo v celostátní televizi používá v roce 2024 termín Sudety. A ať si dám pozor, že to bývalo trestné a možná ještě je.

Není to trestné a bohužel je to pořád trefné. Hned zkraje se přiznám, že mám stále trvalé bydliště v Žatci, tedy v jednom z hlavních center tehdejších, ale i dnešních Sudet. Mám to u nás rád a jako rodák na Žatec nedám dopustit, nicméně musíme si přiznat, že co se ekonomických ukazatelů týče, nepatří Žatecko ani zdaleka na špici žebříčků. A podobné je to s celým někdejším Sudetenlandem.

Schválně si zkuste najít nějaký ekonomický ukazatel, vykreslit si ho na mapu třeba po obcích s rozšířenou působností nebo alespoň po bývalých okresech anebo přinejhorším po krajích a nevidět tam mapu bývalých Sudet. Stačí začít tím, čím jsme si všichni prošli – základním vzděláním. Sudety jsou krásně vidět na mapě míst, kde děti končí vzdělání pouze se základní školou. V Ústeckém a Karlovarském kraji máme více než dvojnásobné procento obyvatel se základním vzděláním. Zatímco v Praze má vysokou školu více než třetina lidí, v Sudetech je to 11 procent, tedy třikrát méně. To není jen náhodný rozdíl, to je obří propast.

Vzdělání je vůbec past těchto regionů. Ostatně sami se podívejte na poslední výsledky přijímaček na střední školy. Průměrný bodový zisk přijatých uchazečů v Praze byl 83 bodů, zatímco v Ústeckém kraji jen 67. Praha ale není výjimkou, v Libereckém kraji to bylo 81 bodů a v Jihomoravském 80 bodů. Na druhém konci je ale vedle Ústeckého nepřekvapivě i kraj Karlovarský se 72 body a Moravskoslezský se 73.

Bohužel tím ale příběh nekončí, protože to jde ruku v ruce s výší příjmů, které jsou v Sudetech silně podprůměrné, a to nemusíme ani srovnávat jenom s Prahou. Tam jsou ale zase dražší náklady na život, takže se část problému kompenzuje. Určitě se ale nekompenzují tvrdá data například o procentu lidí s exekucemi. V Žatci jich máme 12 procent, zatímco třeba ve Vsetíně je to lehce přes čtyři procenta. Srovnání Žatce a Vsetína není náhodné, protože v obou oblastech se v průměru vymáhá 750 tisíc korun. V tom jsme srovnatelní, ale u nás v Sudetech je těch exekucí mnohem víc.

Vidíme to v nezaměstnanosti, vidíme to v příjmech, vidíme to prakticky na čemkoli, co je alespoň vzdáleně spojené s ekonomikou. Sudety nás poznamenaly na hodně dlouhou dobu. A politici by s tím mohli něco dělat, protože Sudety jsou krásně viditelné i na mapě toho, koho jsme volili, ale nakonec i na samotné volební účasti. Ne každému politikovi to může vyhovovat, ale jsou tu strany, pro které je investice do Sudet i čistě sobecky výhodná.

Sudety už dávno nejsou urážka, ostatně neznám jediného mladého „Spolusudeťáka“, který by to tak vnímal. Je to pro nás trochu označení nadsázky, ale zejména pospolitosti s krajem, kde to nebylo a není jednoduché. Mluvíme sami o sobě jako o Sudeťácích, a i když víme, že historie násilného vystěhování se do DNA kraje propsala, věříme, že nás nemůže definovat navždy. Na mapě Česka ale zatím pořád svítíme. Bohužel, Sudetenland neskončil, ale ekonomicky stále trvá.

Autor je ekonom z Metropolitní univerzity Praha