Tečka za spory o rozhodčí doložky
Čím pomalejší a nevyzpytatelnější jsou české soudy, tím víc se aplikační praxe kloní k rozhodčímu řízení. Právníky i adresáty práva trápila několik let otázka, jakým způsobem může být rozhodce ustanoven. V květnu ve věci rozhodl velký senát Nejvyššího soudu. Na jeho verdikt je třeba důrazně upozornit – řadu rozhodčích doložek totiž prohlašuje za neplatnou. Zákon o rozhodčím řízení nestanoví pro osobu rozhodce mnoho kritérií. Pokud však jde o způsob ustanovení rozhodce, je dikce zákona mnohem přísnější. Zákon především počítá s rozhodci ustanovenými ad hoc. Rozhodčí doložka má v takovém případě určit počet i jména rozhodců anebo stanovit jednoznačný způsob jejich určení. Kromě toho zákon zná takzvané stálé rozhodčí soudy. Tyto zvláštním zákonem založené instituce jsou oprávněny vydávat své statuty a řády, v nichž zakotví pravidla řízení a které se uveřejňují v Obchodním věstníku. Nejznámějším stálým soudem je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Vedle toho se setkáváme i se soukromými rozhodčími soudy. Tyto podnikatelské subjekty vedou seznam rozhodců a vydávají rovněž svá procesní pravidla, která jsou pro rozhodce i strany sporu závazná. Chybí jim však státní autorita, která nestála u jejich zrodu, a jejich statuty a řády nelze nalézt v Obchodním věstníku.
Závažné dopady
Rozhodčí doložka ve prospěch soukromého rozhodčího soudu nevyvolává automaticky vyhlídky na méně kvalitní řízení než v ostatních výše uvedených případech. Existence soukromých rozhodčích soudů však není rozhodčím řádem předvídána a podle názoru, který nyní Nejvyšší soud potvrdil, proto tyto soudy svou činností obcházejí zákon. Jeho litera totiž jinou úpravu, než jak je v zákoně výslovně zakotveno, nedovoluje. Rozhodčí soud jako obchodní společnost, která si osobuje právo stranám sporu rozhodce určovat a stanovovat pravidla rozhodčího řízení, aniž by ovšem její řád byl uveřejněn v Obchodním věstníku, jedná podle Nejvyššího soudu protiprávně. Obsahuje-li tedy vaše smlouva rozhodčí doložku ve prospěch soukromé společnosti, můžete se s vyhlídkou na rozhodčí řízení rozloučit. Doložka by měla být posouzena jako absolutně neplatná a spor by měl být předložen obecnému soudu. Jediným východiskem je uzavření nové rozhodčí smlouvy. Potenciální komplikace tím však nemusejí být vyčerpány. Spočívá-li rozhodnutí rozhodců na neplatné rozhodčí doložce, může být takový rozhodčí nález soudem zrušen. Pro ochranu právní jistoty sice zákon v tomto směru stanoví jasné meze, zatím se však můžeme pouze dohadovat, jak často nakonec k rušení již vydaných rozhodčích nálezů bude docházet a zda bude v této souvislosti vznášena otázka odpovědnosti za škodu těch, kdo se na vydávání protiprávních nálezů podílejí. Některé soukromé rozhodčí soudy místo odchodu z trhu řeší problém novelizací textu doložek, podle níž rozhodce neustavuje společnost, ale například člen jejího orgánu. Vezmeme-li však v úvahu především smysl rozhodnutí Nejvyššího soudu, těžko můžeme posoudit takovou rozhodčí doložku jako platnou. Dost možná nás tak za pár let čeká další zlomový judikát.
Samostatné smlouvy
V blízké budoucnosti se přitom pravděpodobně bude rovněž hledat řešení problému, který podle mnohých názorů působí více nespravedlnosti než celá otázka ustanovování rozhodců. Jsou jím rozhodčí doložky obsažené v takzvaných adhezních spotřebitelských smlouvách, jejichž obsah může slabší smluvní strana ovlivnit jen velmi obtížně. Aby každý spotřebitel věděl o tom, že přijímá rozhodčí doložku, vláda navrhuje, aby toto ujednání muselo být obsaženo v samostatné podepsané smlouvě a nebylo jen jednou z mnoha klauzulí v miniaturním písmu. Zároveň mají být nastaveny zvláštní předpoklady pro rozhodce ve spotřebitelských sporech. V této souvislosti se zvažuje požadavek vysokoškolského (případně výhradně právnického) vzdělání a bezúhonnosti i povinnost registrace ve zvláštním seznamu rozhodců. Přestože všechny uvedené změny vedou spíše k omezování rozhodčího řízení, nikdo nezpochybňuje jeho nepostradatelnost zejména v obchodních vztazích. Stanovení jasnějších pravidel však snad ve výsledku povede k větší právní jistotě i spravedlnosti v rozhodčím řízení.
