Dvě třetiny migrantů, kteří přišli za posledních osm let do Německa, mají trvalou práci, tvrdí nová studie Institutu pro výzkum pracovního trhu a povolání (IAB). Platí přitom, že pracují převážně muži: Tři čtvrtiny z nich si na živobytí vydělávají v pravidelné práci. Poslední čísla ve studii hovoří už o 86 procentech pracujících mužů.
Těch osm let je důležitý údaj: Studie ukázala, že čím déle jsou migranti na území Německa, tím častěji si najdou práci. Každý rok pobytu navíc zvyšuje jistotu, že uprchlíci práci najdou a budou pracovat trvale. Stoupající grafy zaměstnanosti imigrantů v Německu obsažené ve studii IAB jsou dosti výmluvné.
Migranti z roku 2015 berou víc
Integrace do společnosti je zdlouhavý proces, přičemž práce je to hlavní, co přicházejícím pomáhá najít si své místo ve společnosti. Úřady mohou proces zaměstnání urychlit, nebo mu bránit. Německá spolková vláda je podle studie někde mezi – urychlit by se daly rekvalifikace i intenzivní výuka němčiny. Ta vázne zejména mezi ženami: „Na jazykové kurzy přicházejí pozdě, se zpožděním se dostávají také k poradenství pro uplatnění na pracovním trhu,“ píše se ve studii o migrantkách.
To vše souvisí rovněž s varovným nízkým počtem pracujících žen z uprchlické komunity. Do práce se jich dostane sotva třetina (31 procent, uvádí studie). Odborníci to obvykle přičítají kulturní odlišnosti lidí z Afriky nebo Blízkého východu. Ženy v těchto komunitách zůstávají s dětmi doma častěji a déle než Evropanky či specificky Němky; starají se také o domácnost v mnohem větším rozsahu, než je běžné v Evropě. Přesto studie IAB tvrdí, že nízký počet pracujících uprchlic není dán pouze tradičními rodinnými stereotypy podmíněnými odlišnou kulturou. Přicházejícím ženám často chybí vzdělání, takže potřebují delší pracovní trénink než muži, kteří se i při nedostatku vzdělání snadno uplatní v méně kvalifikovaných profesích ve službách i v průmyslu. A než takový trénink v Německu podstoupí, uplyne jim drahocenný čas.
S délkou pobytu na území Německa se podle výzkumníků z IAB poměrně výrazně zvyšuje i příjem pracujících migrantů. Medián hrubého měsíčního výdělku zaměstnanců na plný úvazek, jinak řečeno „nejobvyklejší měsíční výdělek“, ve skupině lidí, kteří do Německa přišli v největší migrační vlně v roce 2015, činil 2570 eur (v dnešním kurzu je to v přepočtu zhruba 65 tisíc korun, tedy o třetinu více, než je průměrná mzda v ČR; průměrná mzda v Německu je přitom 4100 eur, tedy asi 101 tisíc korun).
U všech uprchlíků, kteří v současnosti na německém pracovním trhu pracují, je však mzda nižší o 320 eur – v průměru si vydělají 2250 eur. Z toho jasně vyplývá, že lidé, kteří do Německa odešli později než v roce 2015, mají dnes platy nepoměrně nižší. Medián hrubé hodinové mzdy ve výši 13,70 eura (asi 345 korun) migrantů z roku 2015 o něco převyšuje i hranici minimální mzdy v Německu, která je nyní 12,41 eura na hodinu (zhruba 315 korun).
Zvládneme to opět?
Studie IAB, která dokládá slušnou pracovní integraci migrantů do německé společnosti během posledních osmi let, přichází ve velmi vypjatém čase. S přijetím takzvaného migračního paktu se Evropou šíří nová obava, že EU příliv migrantů nezvládne a že se je nepodaří integrovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
