Uzávěrka Jana Novotného: Prezidentské volby mohou režírovat strany kvůli nejistému sběru podpisů

Jan Novotný, E15

Jan Novotný, E15 Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu (15.12.2021)
Premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu (16.12.2021)
Expremiér Andrej Babiš (ANO) ukazuje obytný vůz, který si koupil (27.12.2021)
Expremiér Andrej Babiš (ANO) ukazuje obytný vůz, který si koupil (27.12.2021)
Expremiér Andrej Babiš (ANO) ukazuje obytný vůz, který si koupil (27.12.2021)
19
Fotogalerie

Zástup kandidátů na nového prezidenta se s novým rokem začíná rozšiřovat. Po miliardáři Karlu Janečkovi potvrdil víceméně jasný vstup do volby generál ve výslužbě Petr Pavel. Už od loňského prosince se lidé podepisují pod kandidaturu expremiérovi Andreji Babišovi. Ačkoliv se většina kandidátů bude snažit nasbírat 50 tisíc podpisů občanů, které potřebuje pro přihlášku své kandidátní listiny, nakonec ani to nemusí pro úspěšnou kandidaturu stačit.

O podpisy lidí budou usilovat i kandidáti, kteří by si jinak celkem snadno dokázali vyjednat podporu dvaceti poslanců či desítky senátorů. Sběr podpisů je totiž dobrým startem volební kampaně a v přímé prezidentské volbě se ukázalo, že nálepka občanského kandidáta, který se opírá o podporu lidí, a nikoli politiků, je velkou výhodou. 

Podobné je to i u financování. Kandidáti si buď kampaň zaplatí sami, což už avizoval spoluzakladatel investiční skupiny RSJ Karel Janeček. Nebo se opřou o peníze dárců – Petr Pavel už získal příslib sponzoringu od řady českých miliardářů včetně dalšího zakladatele RSJ Libora Winklera, investora Ondřeje Fryce či kapitánů Pale Fire Capital Jana Barty a Dušana Šenkypla. Nikdo ale nestojí o peníze politických stran.

Prezidentská volba je zkrátka úplně jiným typem lidového hlasování, který se nepodobá žádným jiným volbám, jež se v Česku konají. A to právě kvůli svému důrazu na podporu občanů už během kampaně. Jenže tato podpora v sobě skrývá několik úskalí. Už několikrát jsme byli v přímé volbě svědky, že se kandidátům potřebných 50 tisíc podpisů sehnat nepodařilo, anebo byli dokonce ze soutěže ministerstvem vnitra vyřazeni z důvodu neplatných podpisů. Je tedy třeba pro jistotu nasbírat alespoň dvojnásobek minimálního limitu podpisů, aby kandidát získal vyšší pravděpodobnost úspěchu.

Podpisy mohou skončit v koši

Dalším úskalím je nejistota ohledně mandátu současného prezidenta Miloše Zemana. Stále není jisté, zda své druhé funkční období kvůli zdravotnímu stavu dokončí. Kandidáti přitom nejpozději letos na jaře musejí zahájit sběr podpisů na petiční archy, kde podle zákona uvádějí rok konání volby prezidenta. Pokud bude na těchto petičních arších uveden rok 2023 a nečekaně dojde k předčasné prezidentské volbě už letos (prezidentská volba se dle ústavy musí konat do devadesáti dnů od okamžiku, kdy se úřad prezidenta republiky uvolní), mohou kandidáti své archy vyhodit do koše.

Vzhledem k tomu, že kandidátní listina se podává nejpozději 66 dnů přede dnem volby prezidenta, nový sběr podpisů by byl během pouhých 24 dnů prakticky nemožný. Do hry se tak nakonec mohou dostat opět poslanci a senátoři jako jistota prezidentských kandidátů. Každý z nich se pravděpodobně bude snažit získat i politickou podporu pro svou kandidaturu, aby si účast v souboji pojistil.

Ani v případě podpisů zákonodárců nebylo v minulých volbách úplně jasno. Jak před volbou v roce 2013, tak i před volbou v roce 2018 se poslanci a senátoři podepisovali libovolně i několika kandidátům. Před čtyřmi lety Nejvyšší správní soud tuto praktiku zkritizoval v takzvaném obiter dictum, nezávazné části rozhodnutí, kde soud uvádí další argumenty nad rámec rozhodované věci. Ústavní soud však posléze Nejvyššímu správnímu soudu za tento výklad zákona vyčinil a ministerstvo vnitra nakonec ve svém vyjádření výslovně umožnilo zákonodárcům podepisovat se pod více kandidátních listin.

To prezidentským kandidátům samozřejmě vyhovuje, a navíc jim to poskytuje jistotu, že jejich kandidatura nebude vyřazena. O tom, že se daný poslanec nebo senátor už podepsal jinému kandidátovi, totiž nemusejí vědět. I toto vyjasnění může letos nahrávat politické podpoře uchazečů o Hrad. A tato podpora samozřejmě nemusí být úplně zadarmo.