Válka na Ukrajině odrazuje globální investory od střední Evropy

Ukrajina žádá více podpory v okamžiku, kdy má sílu změnit situaci na bojišti a osvobodit další území

Ukrajina žádá více podpory v okamžiku, kdy má sílu změnit situaci na bojišti a osvobodit další území Zdroj: Profimedia

Petr Šimíček

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem ještě není rozhodnuta, ale s jistotou lze už dnes říct, že ekonomicky nejvíce ovlivňuje především přímé sousedy Ukrajiny. S rostoucí geografickou vzdáleností tato míra ovlivnění klesá. Proč?

Z pohledu globálního investora je Varšava pouze 180 kilometrů vzdušnou čarou od hranic Ukrajiny, Bukurešť ani ne 200 kilometrů a Budapešť 250 kilometrů. Tedy doslova za rohem. Vždyť jen rozsah metropolitní oblasti New Yorku nebo Los Angeles je jen o něco málo kilometrů menší než oněch 250 kilometrů. Takto o „blízkosti války“ přemýšlejí všichni globální investoři.

Vím, že takto měřit vzdálenost není zcela přesné – epicentra bojů jsou přece daleko dále na východě. Ale co zaručuje, že se to v budoucnu nezmění? Kromě toho rakety a drony útočí na celém území Ukrajiny. Praha to má sice na hranice s Ukrajinou přibližně 580 kilometrů, ale její problém je spíše v tom, že je obvykle dávána do pytle s ostatními zeměmi střední východní Evropy kvůli tomu, že je prostě malým trhem.

Rebalancování portfolií

O zvýšení ceny vstupů, ať už elektřiny, ropy, nebo plynu bylo napsáno celkem dost. Méně viditelné je to, že s válkou přibyla ve střední a východní Evropě nová geopolitická rizika a velká míra nejistoty, která se promítá do její atraktivity pro mezinárodní kapitál.

Zcela zřejmé to bylo hned po začátku války, kdy se mezinárodní investoři snažili co nejvíce zbavit likvidních aktiv z tohoto regionu. Z pohledu běžného investora to bylo okamžitě vidět v tlaku na znehodnocování měn v regionu, protože s prodejem aktiv se pojí to, že je obvykle prodáváte v lokální měně a následně nakupujete globální měnu, například dolar.

Co se týká prodeje méně likvidních aktiv, například nemovitostí nebo akcií privátních firem, je proces zákonitě mnohem pomalejší. Válka přece jenom nezuří v celé východní Evropě, ale „pouze“ na Ukrajině. Proto jsme nesledovali úprk z pozic při prodejích za zlomek původní hodnoty aktiv, ale sledujeme spíše proces průběžného rebalancování portfolií v neprospěch střední a východní Evropy.

Řada investorů se snaží zbavit majetku, ale zároveň minimalizovat ztráty. Nejnižší akceptovatelná cena je pořád u mnohých vysoká i s ohledem na to, že většina investorů nakoupila tato aktiva poměrně draze v minulosti. Tlak od risk manažerů na prodej ale postupně roste a ceny aktiv postupně už začaly klesat a podle mého názoru budou klesat i nadále.

Mnohem rychleji se rebalancování projevuje v takových situacích, kdy zahraniční investoři nenavyšují úvěrové limity nebo ruší další kola financování. To pak bohužel má pro mnohé firmy a běžící projekty často fatální následky.

Náklady na získání kapitálu rostou

Stejně tak je pro nové firmy mimořádně obtížné obstarat si nový kapitál ze zahraničních zdrojů. Stále to možné je, ale do požadovaného výnosu se ve všech středoevropských zemích projevuje prvek navýšené rizikové prémie a mnohem kratšího časového horizontu. Pokud byl v minulosti požadovaný výnos například dvě procenta (sazba centrální banky) + pět procent (riziko země) + pět procent (riziko projektu) – tedy celkem, řekněme, 12 procent, tak nyní hovoříme nejenom o navýšení sazby centrální banky, ale i o zvýšení rizika „země“ jako takové.

Nově by pak požadovaný výnos mohl vypadat takto: sedm procent (sazba centrální banky) + 10 procent (riziko země) + pět procent riziko projektu) – tedy celkem 22 procent. A rozdíl 22 procent proti 12 procentům v nákladech financování už je pořádně znát. Celá řada projektů a firem, které na to nevydělají, bude prostě muset z kola ven, ať už je jejich produkt nebo myšlenka sebelepší. Je třeba také zmínit, že riziko země je velice složitě vypočitatelná veličina a její zde uváděné indikace jsou odvozeny z uskutečněných transakcí.

V útěku zahraničního kapitálu můžeme vidět i mnoho příležitostí. Domácí kapitál může nahradit ten zahraniční, jelikož lokální subjekty jsou obvykle lépe informovány o skutečném stavu firmy nebo projektu a pro domácí investory nebo specialisty na daný region se určitě naskytnou velice lákavé příležitosti v celé střední a východní Evropě nakoupit kvalitní aktiva za nižší cenu.

Autor je partner fondu Valori.