Na valné hromadě s očekávaným průběhem nakonec leckoho nejvíc zaujalo občerstvení. Měřeno alespoň počtem twitterových lajků. Kdykoli jindy by to byla metrika k ničemu. Jenže majonéza tradičních chlebíčků ČEZ jako by obsahovala paradoxy nejenom současného dění kolem firmy, ale i celé země.
Pokud si v sobě řada menšinových akcionářů pěstuje pocit, že pro management firmy představují jen obtížný hmyz, sotva je mohla pondělní valná hromada přesvědčit o opaku. A to navzdory schválení rekordní dividendy po více než deseti hodinách jednání valné hromady.
Dvě vody, dvě kávy a dva chlebíčky, na jejichž vydání bylo potřeba krátce po poledni vystát poctivou půlhodinovou frontu – na takové palivo pro táhlé jednání měli akcionáři nárok. Ne že by si za peníze z držení či prodeje akcií ČEZ nemohli dopřát slavnostnější menu v okolí Kongresového centra. Navzdory spekulacím o rozdělení energetické firmy se navíc její akcie drží od začátku roku v téměř třicetiprocentním plusu. Catering je samozřejmě v souvislosti s ČEZ ještě nejmenší problém, leccos ale naznačuje.
Tak jsem si tu lahodnou brazilskou kávu dal… 😅 https://t.co/6d73SiTpK7pic.twitter.com/fe18KajJVy
— Jaroslav Šura (@jarsura) June 26, 2023
Podobně jako občerstvení si minoritáři museli dlouho vyčekat odpovědi představenstva i přítomnost generálního ředitele firmy. Daniel Beneš velkou většinu času absentoval, na úvod akcionáře „potěšil“ uvedením ruské invaze na Ukrajinu jako hlavního faktoru vedoucího ke zdražování elektřiny. Podle minoritářů zapomněl zmínit důležitý detail, a sice dlouhodobé trendy v evropské energetice. Nejen válka, ale také uzavírání jaderných elektráren v Německu spolu s nedostatečnou výstavbou nových masivních zdrojů a zdražením emisních povolenek je podle nich důvodem, proč by si měli spotřebitelé pomalu zvykat na nový cenový normál.
Akcionáři by si v této souvislosti rádi zvykali na pravidelný příliv vysokých dividend, místo toho mohou jen spekulovat, zda to opravdu byla poslední řádná valná hromada s účastí minoritních akcionářů. V Kongresovém centru bylo mezi podílníky slyšet nejrůznější odhady situace, všechny ale spojovala frustrace z nedostatku informací, respektive z informační asymetrie mezi státem a ostatními akcionáři firmy.
I kdyby se proto servírovaly třeba avokádové toasty s kombuchou, odér těžkopádnosti a informační hradby zůstane. Přesto se akce zúčastnila i řada noviců, byť už jen proto, aby poklábosila se známými z Twitteru.
Díky tomu mimo jiné vynikl fakt, že autor komentáře patřil mezi přítomnými mezi nejmladší. Ve věku na pomezí mezi třicítkou a čtyřicítkou se to nestává často, zároveň je to věk, kdy je prý dobré začít uvažovat o zajištění na stáří.
Kdo ale dal před valnou hromadou přednost práci či rodině, sotva si teď vyčítá, že o něco přišel. Tím spíše že hlavní dění kolem budoucnosti firmy teprve přijde. Sotva ale ČEZ jako nejlikvidnější česká akcie přiláká zástupy mladých investorů a setřese nálepku boomerské záležitosti.
V tomto případě však nejde o prvoplánovou narážku na věk účastníků jednání. ČEZ není běžnou součástí řady nejpopulárnějších investičních „appek“, akcie navíc přišly o optimistický výhled do budoucna. Staly se defenzivní v tom ne právě pozitivním smyslu slova. Jejich bojácnější držitelé přeříkávají mantry ve stylu „hlavně aby nebylo hůř“. Esence boomerství.
Spekulacemi o podobě transformace firmy a zveřejněním návrhu novely zákona o přeměnách obchodních korporacích a družstev (takzvaný lex ČEZ II) vznikl kolem bytelného byznysu firmy informační chaos. Jistě, v dlouhém horizontu by třeba stále šlo na akciích vydělat. Například soudním napadnutím případné transformace firmy a získáním odškodného. Což ale zní jako ještě útrpnější proces než táhlá valná hromada. A zároveň jako nepřímá pobídka zdejším akciovým investorům, aby se vyhýbali pražskému parketu. Jako message „od státu radši nic moc nečekejte“ to může posloužit dobře.
