Podle původních plánů už měl příští týden ležet na stole verdikt od elektrárenské společnosti ČEZ o tom, která z nabídek na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech je nejvýhodnější. Jenže všechno je jinak. Jaderné reaktory jsou projekt na desítky let a termín rozhodování o budoucnosti české jaderné energetiky se opět odsunul. V této chvíli není jasné téměř nic.
Pokud to kabinet Petra Fialy myslí s jadernými investicemi vážně, bude muset v nejbližších měsících udělat mocenská rozhodnutí, v nichž se točí přinejmenším vyšší stovky miliard korun a budoucí podoba celé české energetiky na desítky let dopředu. To rozhodování zasáhne spoustu zájmů, takže se ze všech možných stran dají očekávat nejrůznější tlaky, které bude na první pohled těžké rozklíčovat a prohlédnout.
Budou vypadat velmi odborně. Bude se argumentovat od technologického vývoje přes obrovské státní výdaje po zájmy soukromých akcionářů elektrárenské společnosti ČEZ, v níž má stát 70 procent a která nyní jaderné bloky v zemi provozuje. Aktuální odsun rozhodování z 15. února na 15. dubna vysvětlila vláda tím, že si od dvou zbývajících uchazečů o stavbu bloků – francouzské Electricité de France a jihokorejského Korea Hydro & Nuclear Power – vyžádala závazné nabídky hned na čtyři bloky. Původní zadání bylo na jeden v Dukovanech s opcí na další tamtéž a k tomu dva v jihočeském Temelíně. Teď mají Korejci a Francouzi do dvou měsíců předložit závazné nabídky hned na čtyři bloky.
Premiér Petr Fiala tvrdí, že jeho vláda chce před finálním rozhodováním vidět, jestli větší množství přinese nižší cenu. Dokonce zaspekuloval, že by ta cena mohla na jednom boku klesnout až o 25 procent. Fakticky tvrdí, že čtvrtý blok by mohl být zdarma. Ministerský předseda, ministr financí ani ministr průmyslu, kteří se k budoucnosti energetiky vyjadřují, už nějak nevysvětlili, o co model „kup tři a čtvrtý máš zdarma“ opírají.
Nejspíš jsou přesvědčeni, že zafunguje ekonomie rozsahu, která slevu přinese. V této chvíli tedy nevíme ani kolik bloků se bude stavět, ani kdo je bude stavět. Tím ale otázky o budoucnosti jádra teprve začínají. V této chvíli není ani jasné, kdo bude tu stavbu řídit a financovat. Kdo bude ten, komu budou nové bloky patřit. „Zatím uvažujeme o nejlepší možnosti,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že zdaleka není jasno.
Právě na nejasnosti, kdo bude stavět a kdo tu stavbu bude platit, zkolaboval původní tendr na výstavbu nového bloku v Temelíně v roce 2014. Vláda Andreje Babiše ho zrušila, protože to neuměla v tehdejší situaci vyřešit. Tím jsme ztratili deset let, kdy se o jádru pořád jen mluvilo a kdy se nedělaly žádné konkrétní kroky. Výstavba jaderných bloků je za současného stavu evropské energetiky a regulace investicí, která finančně nevychází jako zisková a je tudíž mimořádně riziková. Proto se do ní nebude pouštět bez státní garance soukromý investor. Nebo firma, v níž jsou částečně soukromí akcionáři, jako je to v ČEZ.
Je to investice do energetické stability a bezpečnosti země. Státy v Evropě ji ale až do loňského roku podle evropských pravidel nemohly na rozdíl od investic do obnovitelných zdrojů dotovat, pokud si k tomu nevyjednaly v Bruselu speciální výjimku. To se ale právě loni pod tlakem Francie, s níž v Evropské unii úspěšně fungujeme v jaderné koalici, podařilo změnit. Investice do jádra může dnes stát dotovat stejně jako do obnovitelných zdrojů.
Paříž na tom staví celou svoji energetickou budoucnost. Prezident Emmanuel Macron mluví o „zeleném jádru“ a atomové renesanci své země. Fakticky to znamená, že vlády můžou investorům v energetice zaručovat, že jim budou garantovat cenu z nových bloků, které postaví, tak aby byly ziskové. Contract for difference, který se k tomu může použít, fakticky zaručuje cenu, za niž elektrárna prodává, bez ohledu na to, jaká je aktuálně cena na trhu. Pokud je ta tržní vyšší, elektrárna inkasuje méně, jen do ceny zaručené. Pokud je naopak elektřina levnější, stát doplácí do laťky garantované ceny. Za nových pravidel by tedy mohl stavět i polostátní ČEZ
Do toho se ale podle dostupných informací vládě Petra Fialy nechce. Obává se sporů s menšinovými akcionáři elektrárenské firmy. To jsou nejen tisíce českých občanů, kteří si do výnosných akcií ČEZ často uložili peníze, ale i velmi silné mezinárodní penzijní fondy. Ti všichni už přes rok a půl čekají, jakou strategii vláda nakonec v ČEZ zaujme. V létě roku 2022, když se rozjížděla energetická krize, premiér Petr Fiala i další členové vlády naznačovali, že by mohlo dojít k zestátnění ČEZ. Tedy výkupu podílu menšinových akcionářů. Stejně jako to udělala vláda Emmanuela Macrona právě v Electricité de France.
Pak se pravidelně tyto zprávy z různých výroků členů kabinetu potvrzovaly a vyvracely. Naposledy se do úvah o výkupu akcionářů ČEZ pustil při své marketingové roadshow ve Slaném předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan, když v hospodě lidem vyprávěl, že vláda výkup chystá. Vzápětí to dementoval s tím, že si to popletl. Je ale otázkou, jestli jen neřekl něco z utajovaného režimu, co říct neměl.
Rozhovor s politickým marketérem Jakubem Horákem o kampani Víta Rakušana:
V každém případě jde o informaci silně ovlivňující hodnotu ČEZ. Takže by se výrokem Víta Rakušana měla zabývat Česká národní banka jako regulátor finančního trhu. Podle dostupných informací ale vláda uvažuje právě kvůli potenciálnímu konfliktu se zájmy menšinových vlastníků, že nové bloky nebude stavět ČEZ, ale nová stoprocentně státní firma. ČEZ by v takovém případě zůstal v původní podobě a nic by se vykupovat nemuselo. V kuloárech se už rozjely úvahy, kdo by měl novou firmu, která bude v té chvíli právě kvůli obřím investicím silnější než samotný ČEZ , řídit.
Stavba jaderných bloků je v podmínkách tvrdé evropské regulace a velmi pokřiveného trhu s elektřinou složitá logistická operace. Všude v Evropě se proti původním plánům protahuje a prodražuje. Proto se už teď velmi snadno dostává pod palbu kritiků a spekulantů ze všech možných úhlů. Už třeba jen jestli je v českých podmínkách možné nové bloky za rozumnou cenu postavit.
Ty pochybnosti vláda rozežene jen tím, až jasně řekne, jak opravdu si stavbu nových bloků představuje a jak to bude fungovat. Tohle není žádné rozhodnutí vedení ČEZ. To je čistě politické rozhodnutí vlády Petra Fialy, které musí brilantně vysvětlit a co nejdřív jasně říct, jaká bude budoucnost jádra i ČEZ v jeho současné podobě.
Autorka je komentátorka a analytička
