Větší zdanění zděděného majetku je ve hře. Jde o odpověď na záchranu státního rozpočtu?
Kdo může očekávat po rodičích značné dědictví, měl by zpozornět. V Evropě se množí návrhy, aby státy mnohem více danily zděděný majetek. Zalepily by tak díry v rozpočtech a mohly i nadále financovat sociální programy. Otázkou jen zůstává, nakolik by vysoká dědická daň do budoucna ovlivnila touhu lidí bohatnout, a tedy i vytvářet nějaké hodnoty pro své potomky.
Celý článek je převzatý z INFO.cz
Důvod současné hlasité diskuse o dědické dani v EU je velmi jednoduchý. Ještě nikdy v historii se nerozděloval tak obrovský objem majetku z dědictví, jaký se bude rozdělovat v nejbližších deseti či dvaceti letech. Příčin je hned několik.
Do penze budou odcházet populačně silné ročníky ze sedmdesátých let, v Česku známé jako Husákovy děti. Populačně silné ale byly tyto ročníky i na Západě. A tomu bude odpovídat i objem jejich dědictví.
Druhou příčinou toho, proč čeká na dnešní dědice z celkového pohledu majetek, o kterém se jejich předchůdcům ani nesnilo, je podle odborníků zlatá doba pro podnikání po konci studené války mezi Východem a Západem.
Poté, co v roce 1989 padly totalitní režimy v bývalém sovětském bloku (včetně Česka), se na Západě i Východě otevřely nebývalé možnosti mezinárodního obchodu.
Mnoho lidí bude zřejmě argumentovat tím, že právě jim žádné velké benefity, co se týče majetku, tato doba nepřinesla.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
