Barevný peloton cyklistů stoupajících za horskou prémií zrcadlí ve své pestrosti řadu zemí, týmů a taktik. Výsledek je přesto jednotný pro všechny: nejrychlejší vítězí. Když jsem v květnu viděl českého cyklistu Jana Hirta, který se utrhl rivalům a vyhrál v nejnáročnější etapě s nejvyšším převýšením slavného italského závodu Giro, říkal jsem si, zda by se takový kousek mohl povést i české ekonomice v rámci pelotonu Evropské unie. A protože věřím v technologickou vyspělost, hledám v ní ukazatele, které by nám dávaly naději na vítězný únik.
Čísla v robotizaci za loňský rok ovšem neprokazují, že by se Česko propracovalo ze zákrytu na špici. Česká republika vypadla z první dvacítky nejvíce robotizovaných eko nomik světa. Podle nejnovějších dat Mezinárodní federace pro robotiku je v oblasti robotizace evropským premiantem Německo s 371 roboty na deset tisíc zaměstnanců, následova né Švédskem a Dánskem. Česko má pouze 162 robotů na deset tisíc zaměstnanců.
Covidovou pandemii jsme považovali za příležitost zejména pro průmysl, ale i pro služby a zemědělství k investování maxima prostředků do automatizace. Aktuální čísla o přetrvávajícím nedostatku pracovníků na našem trhu při zpomalujícím růstu produktu jsou však výmluvná. V Česku se ani nadále nekoná žádný skokový nárůst techno logických řešení, kterými bychom nahradili nebo výrazně zefektivnili lidskou práci.
Je jen logické, že toto zaostávání pak přispívá k současnému dvoucifernému inflačnímu šoku, který je jedním z největších v celé Evropské unii. Je to o to horší, že trh práce jako faktor inflace může do budoucna mezi příčinami růstu cen převážit a učinit dlouhodobě z Česka měnově nestabilní zemi. Podle statistik se podařilo zaměstnat už kolem padesáti tisíc uprchlíků z Ukrajiny. S trhem práce, kde nezaměstnanost v dubnu v porovnání s lednem dokonce dále klesala na 3,3 procenta, to ovšem vůbec nepohnulo.
I kdyby byl příliv nové pracovní síly z Ukrajiny několikanásobný, pomůže momentálně jen částečně zmírnit hlad po lidech napříč všemi obory ekonomiky. A protože předpokládáme, že válečný konflikt jednou skončí, dá se následně očekávat zpětný odliv velké části ukrajinských uprchlíků domů.
Jak pak naši podnikatelé nový nedostatek pracovníků vyřeší? A má tedy vůbec smysl čekat na další levnou pracovní sílu, když lze řadu profesí a úkonů zautomatizovat? Balíky může přendávat inteligentní stroj, stejně jako přebírat brambory. Roboti už dávno umějí pracovat nejen v továrnách, ale i v nemocnicích či jídelnách. Mnohé kancelářské úkony zase zastane inteligentní program v počítači.
Stále si můžeme vybrat: pohodlnou cestu v zákrytu, která však vede ke stagnaci a dalšímu růstu nákladů. Anebo zatnutí zubů a odvahu trhnout se od pelotonu, zainvestování nových řešení a technologií, abychom na konci etapy zvítězili. S blížícím se dalším cyklistickým závodem Tour de France si opět říkám, zda se objeví dostatek odvážných jezdců i na trati naší ekonomiky, anebo převládne „sportování“ u televize.
Autor je generálním ředitelem ABB Česká republika
