Vláda otevřela cestu k zestátnění energetického kolosu ČEZ. Ve středu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, kde mimo jiné navrhla upravit postup v případě rozdělení takzvané akciové společnosti strategického zájmu, konkrétně návrh na snížení kvóra pro schválení rozdělení odštěpením s ukončením účasti jednoho nebo více společníků v rozdělované společnosti. Tato forma přeměny společnosti v sobě přitom zahrnuje takzvané vytěsnění neboli squeeze out minoritních akcionářů z části firmy.
Podle současného znění zákona o přeměnách musí být rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií schváleno alespoň 90 procenty hlasů všech akcionářů rozdělované společnosti. Vláda navhuje snížení většiny z 90 procent všech na pouhých 75 procent přítomných, a to výhradně pro akciové společnosti s většinovou majetkovou účastí státu, jejichž akcie jsou obchodovány na evropském regulovaném trhu a které jsou subjektem kritické infrastruktury a mohou mít desítky tisíc akcionářů.
Ačkoliv vláda tvrdí, že je navrhovaná úprava dostatečně obecná, a tedy vyhovující základnímu požadavku na obecně platný předpis, lze v této definici akciové společnosti poměrně snadno dekódovat jednu společnost, na kterou se popis hodí stoprocentně: ČEZ. Přestože veřejně premiér hovoří o tom, že zákon míří na všechny obdobné akciové společnosti, z důvodové zprávy lze vyčíst, že vláda má na mušce především energetický sektor.
„Navrhovaná změna je reakcí na aktuální geopolitickou situaci a probíhající válečný konflikt na Ukrajině, kdy Česká republika čelí potřebě zvýšené ochrany své kritické infrastruktury v energetice a zlepšení využívání kritické infrastruktury v energetice, která je ve vlastnictví společností s většinovou majetkovou účastí státu… S tím souvisí i nutnost zajistit České republice, resp. státu dispozici s energeticky strategickými celky a výrobními aktivy, která jsou ve vlastnictví akciových společností s většinovou majetkovou účastí státu… Úprava kvora jeho snížením umožní změnu korporátní struktury a stát bude moci efektivně řídit energetické celky s cílem zajistit bezpečnost dodávek a energetickou soběstačnost,“ píše vláda v důvodové zprávě novely.
Podívejte se na rozhovor se šéfem ČEZ Danielem Benešem
Je tedy jasné, že hlavním důvodem změny zákona je zestátnění takzvané fosilní části ČEZ tak, aby stát mohl stoprocentně kontrolovat klíčové energetické zdroje včetně výstavby nových jaderných reaktorů. Vláda Petra Fialy chce ČEZ rozdělit na dvě části. Nejpravděpodobnější variantou je dělení na část provozující uhelné a jaderné zdroje a na komerčně atraktivní část zahrnující distribuci a provozující obnovitelné zdroje. Právě k tomuto plánu má sloužit legislativní příprava. Na té by asi nebylo nic špatného, pokud by byla tedy alespoň o něco obecnější. Ale podoba novely velice zvýhodňuje stát, který ovládá zhruba 70 procent ČEZ, v porovnání s minoritními akcionáři energetického kolosu.
Snížení kvora jednoduše umožňuje státu rozhodovat o budoucí podobě ČEZ za podmínek, které budou pro něj výhodnější, a naopak méně výhodné pro minoritní akcionáře. Stát nebude muset složitě přemlouvat zbylých dvacet procent všech akcionářů tak, aby mu rozdělení a squeeze out odsouhlasili, nově by mu mohlo stačit 75 procent přítomných. Při obvyklé účasti akcionářů na valné hromadě ČEZ ve výši 85 procent všech akcionářů by stát disponoval zhruba 82 procenty přítomných hlasů, což by mu umožnilo realizovat jakýkoli záměr okamžitě bez vůle necelé třetiny minoritářů.
Tím se logicky snižuje hodnota minoritních podílů. A to se samozřejmě projevilo na pražské burze záhy po schválení novely vládou. Akcie za celý týden ztratily 15 procent a ČEZ tak přišel zhruba o 130 miliard korun ze své tržní hodnoty. Akciový titul ČEZ tedy už začal započítávat horší vyjednávací pozici minoritářů vůči státu, který si vlastní legislativou jednostranně diktuje podmínky. ČEZ se přitom na vývoji indexu PX pražské burzy podílí z více než jedné pětiny, takže s sebou může stáhnout dolů celý parket. Index PX jen za poslední týden odepsal přes pět procent.
Minoritní akcionáři přišli zaceněním této možné změny o desítky miliard hodnoty svých podílů a to je jen ochutnávka toho, jak to na pražské burze může vypadat, pokud návrh v této podobě projde. Nelze ani vyloučit, že některé tituly z burzy rovnou odejdou, jelikož o ně akcionáři ztratí za takových okolností zájem. To by byla pro pražskou burzu katastrofa. V této souvislosti zní předvolební slib vládní koalice Spolu tragikomicky. Koalice vedená dnešním premiérem Petrem Fialou slibovala, že „zmodernizuje českou burzu, aby na ni přilákala nové investory“. Místo toho, aby se na burze představila komerční část České pošty, alespoň minoritní podíl Českých drah, Lesů ČR či Budějovického Budvaru, můžeme s pravicovou vládou sledovat spíše úpadek zdejšího veřejného obchodování.
