Volby v USA ovlivní i nás. Berme vážně Trumpovy plány

Donald Trump se hodlá vrátit do Bílého domu.

Donald Trump se hodlá vrátit do Bílého domu. Zdroj: REUTERS/Brian Snyder

Letošní rok bude pro Spojené státy volebním a zatím se zdá, že pokud nezasáhne vyšší moc či ta soudní, bude to opět souboj mezi úřadujícím prezidentem Joem Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem. Nemůže být pochyb o tom, že kdo je v Bílém domě, má obrovský vliv také na Evropu, tedy i na Česko.

Na rozdíl od Česka, kde politici přicházejí na své úřady spíše překvapení a nevybavení konkrétními hotovými kroky a návrhy politik už v paragrafech, je to v Americe jinak. Obrovský aparát stran a think-tanků v jejich orbitě se na převzetí moci připravuje dlouhodobě. Konzervativní hnutí v Americe tentokrát pojalo tento úkol velkolepě a plánuje v případě druhého Trumpova období ovládnout státní správu a více ji i různé nezávislé vládní agentury přesunout přímo pod prezidentskou kontrolu.

Je to patrné nejen z vyjádření pravděpodobných budoucích členů případného Trumpova kabinetu, ale z obrovské, skoro tisícistránkové knihy nazvané Projekt 2025, kterou zastřešuje konzervativní think-tank Heritage Founda­tion. Jde o velmi propracovaný plán na prvních 180 dní vlády a samozřejmě je primárně vnitropolitickým návodem, často s alternativami. Obsahuje ale i řadu zcela zásadních kroků v obchodní a ekonomické politice, které budou mít dopad na americké obchodní partnery. Tedy včetně Česka. USA jsou totiž pro nás nejdůležitějším mimoevropským exportním partnerem, kam vyvezeme ročně zboží za 150 miliard korun – dovoz je přibližně v totožné výši.

V oblasti obchodu bude mít budoucí republikánský prezident dle Projektu 2025 na výběr. Buď půjde cestou větší liberalizace, což doporučuje Kent Lassman, šéf think-tanku Competitive Enterprise Institute. V takovém případě má být reformována Světová obchodní organizace a její odvolací orgán doplněn tak, aby bylo možné řešit obchodní spory (Američané blokují jmenování nových rozhodců tohoto orgánu už od dob Baracka Obamy) a uzavření nových obchodních dohod včetně té s EU. Lassman reprezentuje mezi konzervativci spíše tradiční přístup k světovému obchodu.

Daleko pravděpodobnější ale je, že vyhraje vize Petera Navarra, bývalého ředitele Národní obchodní rady v Trumpově administrativě. Jeho verze je v podstatě přesným opakem. Navarro chce to, čemu říká „férový trh“, který měří především deficitem obchodní bilance. Ten mají USA tradičně vysoký, což dává Navarro do souvislosti s outsourcingem a offshoringem dodavatelských řetězců do ciziny. Řešením je podle Navarra opuštění pravidel Světové obchodní organizace, především pak doložky nejvyšších výhod, která brání Americe uplatňovat vyšší cla. Navarrovy teze jsou namířené především proti Číně, ale Evropskou unii by cla zasáhla také – podle propočtů, které publikoval, by nastavení drastičtějšího celního režimu snížilo deficit obchodní bilance s Evropou o 15 procent.

Trump dlouhodobě preferuje cla před volným obchodem. V srpnovém rozhovoru pronesl, že chce zavést základní tarif ve výši deseti procent na většinu importovaného zboží. Jeho klíčový obchodní poradce Robert Light­hizer uvedl, že by šlo o deset procent navíc nad již existujícími cly. Trump nedávno ve svém projevu oznámil, že chce zavést tvrdá odvetná opatření vůči Číně a dalším státům, jež podle něj zneužívají volného obchodu s USA.

Projekt 2025 v oblasti obchodu neřeší samozřejmě jenom cla, ale i třeba výměnu a přístup k datům. To, že mají americká vláda a tajné služby teoreticky přístup k datům občanů EU, což je v rozporu s nařízením o ochraně údajů (GDPR), se snažily řešit dřívější dohody mezi EU a USA, které ale opakovaně neprošly přes Soudní dvůr EU. Současná Bidenova administrativa vyjednala transatlantický rámec pro ochranu dat, u kterého je také otázka, zda přežije. Republikáni chtějí být tvrdší než Biden – hodlají podmínit případné sdílení informací tajných služeb právě řešením otázky toku dat mezi USA a Evropou, které považují za překážku obchodu. To je zčásti pravda, protože se týká hlavně amerických digitálních gigantů, jako je Meta, u které nedávná rozhodnutí o porušení GDPR a drakonické pokuty souvisely právě s přenosem dat Evropanů do USA.

A přežít by podle Projektu 2025 neměla ani Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. „OECD není prakticky nic jiného než daňovými poplatníky placený levicový think-tank a lobbistická organizace,“ píše se v návodu pro budoucího republikánského prezidenta, kterému konzervativci doporučují organizaci dále nefinancovat a zcela opustit. To může významně zahýbat s plány na zdanění digitálních firem, které vznikají právě na půdě OECD.

Brát republikánské plány vážně – zvláště když je strana otevřeně a přehledně publikuje v podobě Projektu 2025 – je rozhodně důležité. Je nepochybné, že Trump je v případě zvolení v nějaké podobě zrealizuje a Amerika by byla daleko uzavřenější a ekonomicky asertivnější mocností, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro Evropskou unii i Česko.

Autor je spolupracovník redakce