Vstanou zelené akcie z popela? Navrch budou mít firmy se silným kapitálem v zádech

Norský větrný park Rødsand - Eon

Norský větrný park Rødsand - Eon Zdroj: Eon

Jedním z trochu překvapivých poražených byl v loňském roce na akciovém trhu sektor obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nešlo jen o výrobce elektřiny, ale také například o dodavatele větrných turbín. Zatímco z dlouhodobého pohledu vše směřuje k rychlému růstu tohoto sektoru a v rámci EU se výrazně hnuly ledy v oblasti rychlosti povolování a vůbec náhledu na rozvoj OZE, z pohledu investorů nebyla situace vůbec tak jednoznačná.

Odvětví trápil výrazný růst investičních nákladů, jeho ziskovost byla v podstatě zastropovaná zavedením speciálních daní a mnoho menších společností ve fázi rychlého růstu mělo kvůli zvyšování úrokových sazeb potíže se získáváním nového kapitálu. Ve druhé polovině roku pak s odezněním energetické krize a souvisejícím propadem spotřeby klesly krátkodobé ceny elektřiny na úrovně, které aktuální náklady dluhového kapitálu pokryjí jen stěží.

Akcie portugalské EDPR či polské Polenergie tak zakončily rok asi o deset procent níže, dánský Orsted pak i kvůli své předchozí velmi agresivní cenové politice propadl o zhruba čtyřicet procent a podobně dopadl (z podobných důvodů) i v Praze obchodovaný Photon Energy.

V rámci sektoru tak nyní lze najít tituly s oceněním, které nebývalo dlouho k vidění. Sektor je přitom vysoce citlivý na očekávaný postupný pokles sazeb Evropské centrální banky a amerického Fedu a také růst investičních nákladů s výjimkou mořských větrných farem odeznívá.

Co zůstává, je výrazný propad krátkodobých cen elektřiny, proti kterým se budou muset společnosti naučit chránit uzavíráním dlouhodobých kontraktů a s tím spojenou hybridizací – tedy důrazem na vyvážený poměr větrných, solárních a záložních kapacit ve svém portfoliu. Vítězi pak ještě nějakou dobu budou firmy s lepším přístupem ke kapitálovému trhu a se silným hlavním akcionářem.

Ve střední Evropě je několik zajímavých titulů, které tyto požadavky z velké části splňují. Zmínit lze třeba estonský Enefit Green (zajištěný mateřskou klasickou energetikou Enefit) či Polenergii, která má za sebou známou místní private equity Kulczyk. Špatnou volbou nemusí být ani klasické energetiky s velkým developerským portfoliem, například rakouský Verbund, u nich ovšem jsou obnovitelné zdroje stále jen menší částí celkového příběhu.

Autor je analytik České spořitelny