Výstup na Kleť jako jistý druh závislosti. Proč ji Jihočeši tak milují?
Lze si vybudovat závislost na hoře? Případ jihočeské Kleti jednoznačně dokazuje, že je to možné. Ti, kteří této závislosti propadli, by ji ale za nic na světě nevyměnili.
I když se v Česku chodí, běhá nebo jezdí na kole na celou řadu kopců a hor, jihočeská hora Kleť nedaleko Českého Krumlova je přece jen v něčem výjimečná. Pro ty, kteří na vrchol Kleti ve výšce 1084 m n.m. pravidelně vycházejí, se výstupy staly skutečně určitým druhem závislosti, která ve své míře nemá zřejmě v republice obdobu.
Důkazem je statistika výstupů, která se vede už takřka čtvrtstoletí. Kdo má zájem, může se nahoře v hospodě zapsat do vrcholové knihy, přičemž se každý rok vyhodnocuje, kdo na Kleť vystoupal nejčastěji. U neznalých tato statistika vyvolává nevěřícně kroucení hlavou.
Nejúspěšnější Kleťák loňského roku (Tomáš Marek) totiž vystoupal na horu 390krát, nejúspěšnější Kleťačka Lenka Bártová pak má na kontě jen o tři výstupy méně. V první dvacítce je řada dalších, kteří překonali hranici 300 výstupů. Jak je to možné? Kdo může chodit na Kleť každý den?
Tady je potřeba malá odbočka. I když Kleť s 1084 m n.m není rozhodně nejvyšší jihočeskou horou, určitou fyzickou zdatnost výstup na ní přece jen vyžaduje. Ze všech obvyklých nástupních bodů, kterými jsou obvykle stanice vlaku v Holubově, Zlaté Koruně, Plešovicích nebo Českém Krumlově je cesta na vrchol s nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách dlouhá šest až sedm kilometrů. Nahoru se lze dostat v létě také lanovou dráhou od parkoviště nad Krasetínem, tou ale pravověrní Kleťáci zásadně nejezdí, byla by to potupa. Někteří (kteří přijedou autem) však chodí pod lanovkou po nejkratší, zhruba dvoukilometrové trase s převýšením 419 metrů.
Jak se stát závislým
Nyní se dostáváme k té závislosti. I když se na Kleť chodilo od nepaměti (název hory je původně keltský), teprve zavedení určité (byť dobrovolné) statistiky výstupů ukázalo, jakou závislost může hora vyvolat. A proč právě ona? Jedno vysvětlení spočívá údajně ve zvláštní pozitivní energii, kterou hora vyzařuje, druhé, racionálnější vychází z rozmanitosti přírody a zážitků, která hora nabízí naprosto každému.
Můžete si jako sportovec měřit čas během s ostatními po nejkratší a nejvíce frekventované cestě pod lanovkou, nebo jít nahoru třeba z Chvalšin a nepotkat po cestě „živáčka“. Po Kleti můžete jezdit na kole, sportovat, stejně jako se hodiny a hodiny jen tak toulat hustým bukovým nebo smíšeným lesem, lézt na skály nebo pít ze studánek.
Ať už je ale důvod pro výstup na Kleť pro konkrétního člověka cokoliv, může se – jak už bylo řečeno – stát snadno na Kleti závislým. Čísla hovoří neúprosně. „Největší Kleťák ze všech Kleťáků“ Roman Hommer z Českého Krumlova vystoupal na horu mezi lety 2000 až 2023 celkem 7 296krát, což dělá úctyhodný průměr 317 výstup za rok. Druhý je Václav Šilhavý (5 720 výstupů) a třetí Karel Jírovec z Křemže (5 082 výstupů). K této statistice se ještě tento týden oficiálně připočtou loňské výstupy.
Ti, co chodí na Kleť jen s malými výjimkami prakticky denně (je jich celá řada), to berou jako běžnou a vítanou součást života, žádný extrémní sport. Změnit se to může pouze ve chvíli, kdy se někdo z Kleťáků rozhodne soutěžit o nejvyšší počet výstupů v konkrétním roce. V tom případě mu totiž nestačí chodit na Kleť každý den (to je pro obsazení předních příček absolutní nutnost).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
