Wikipedia ukončila éru encyklopedií. Teď jí nezbývá, než dál růst

Wikipedia

Wikipedia Zdroj: Štěpán Bruner

Během dvaceti let existence dosáhla Wikipedia něčeho naprosto neuvěřitelného: všechny předchozí encyklopedie odkázala na smetiště dějin, a to včetně Britannicy. Ta ve své mnohosvazkové podobě byla etalonem encyklopedického projektu vůbec, ba dokonce inspirovala některá literární díla, například Borgesovy povídky. Jenže úspěch přišel za nějakou cenu a Wikipedia má i své stinné stránky. Řada z nich tkví v jejím samotném konceptu.

Komentář vyšel na Info.cz.

„Jen málo lidí přijímá Wikipedii upřímně,“ citoval Economist bývalého předsedu Asociace amerických knihoven. „Učitel, jenž podporuje používání Wikipedie, je něco jako výživový poradce, který ke všemu doporučuje jíst Big Mac.“ 

Tato slova z roku 2007, tedy z doby, kdy Wikipedii bylo pouhých pět let, se dnes zdají pravěce směšná. I když na některých školách a v jistých akademických kruzích jsou odkazy na Wikipedii stále pokládány za něco sprostého, 20 miliard návštěv měsíčně je dostatečně výmluvných. 

Wikipedia se stala nejen pomůckou pro studenty, ale často i pro učitele. Ostatně studie v časopise Nature uveřejněná již v roce 2005 podrobila kritickému zkoumání náhodný výběr článků z Wikipedie – a došla k překvapivému zjištění, že jejich chybovost není vyšší než u Britannicy. Od té doby se úroveň ještě výrazně zlepšila.

Luxus, který papíru chybí

V roce 2016 umělec Michael Mandiberg vybral články z anglicky psané Wikipedie a ve více než stovce svazků (každý měl 700 stran) je vydal knižně – pokud by chtěl vydat celou anglickou Wikipedii, musel by v té době nechat vytisknout přes sedm tisíc svazků. 

Tato „performance“ měla ukázat rozsah Wikipedie; zároveň však byla popřením jejího principu. Wikipedie totiž stojí na neomezeném rozsahu a neuzavřenosti. Může být neustále „editována“, tedy vlastně přepisována... a rozšiřována. 

Ta první možnost zaručuje opravu omylů, druhá zase řešení ideologických sporů – pokud na nějakou věc existují dva opačné názory, lze jednoduše přidat odstavec navíc a zmínit oba pohledy, aniž by to stálo byť jen halíř. To je luxus, který si tištěná encyklopedie dovolit nemůže.

Důkladná kontrola přinesla selhání

Otevřenost je klíčem k jejímu úspěchu. Zakladatelé Wikipedie, Jimmy Wales a Larry Sanger, se o encyklopedický projekt pokoušeli už předtím. Jejich Nupedia, fungující v letech 1999 až 2003, se však úspěchu nedočkala. 

Měla ustavený editorský tým, který příspěvky dobrovolných uživatelů kontroloval a teprve poté dával na web. To se ukázalo jako nefunkční a hlavně zdlouhavé. 

Naopak Wikipedia umožnila dobrovolníkům i editaci, a tak se vlastně stala jednou z prvních sociálních sítí.

Na rozdíl od sociálních sítí typu Facebooku a Twitteru však má několik výhod. Počet jejích uživatelů setrvale roste. Zatímco třeba Facebook se potýká s úbytkem zejména mladých uživatelů, Wikipedie takové starosti nemá: naopak postupně roste i mimo anglicky mluvící země. K její přitažlivosti nepochybně přispívá i to, že je spravována lidmi a nikoli algoritmy – na rozdíl od sociálních sítí. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!