Z parketu Jany Steckerové: Španělský pat končí

Protivládní demonstrace ve Španělsku. Protestujícím vadí hlavně škrty ve školství a zdravotnictví

Protivládní demonstrace ve Španělsku. Protestujícím vadí hlavně škrty ve školství a zdravotnictví Zdroj: ctk/ap

Protivládní demonstrace ve Španělsku. Protestujícím vadí hlavně škrty ve školství a zdravotnictví
Španělsko, demonstrace, zemědělství, krize
Mariano Rajoy
Marian Rajoy
Zleva Mariano Rajoy, Francois Hollande, Angela Merkelová a Mario Monti
8
Fotogalerie

Po více než deseti měsících by se Španělsko konečně mohlo dočkat nové vlády. Během dvoudenního jednání navrhl španělský král Felipe VI. tento týden na post premiéra opět Mariana Rajoye. Ten zemi vládne již od roku 2011. Pověření sestavit vládu získal předseda Lidové strany v letošním roce již potřetí v řadě.

Od prosince loňského roku se však ani po opakovaných volbách (poprvé v historii) vládu sestavit nepodařilo, neboť nově sestavená vláda v parlamentním hlasování o důvěře neuspěla. Tento týden je však naděje, že patová situace skončí. Pokud by totiž nová vláda nebyla ustanovena ani do 31. října, museli by Španělé hned po Vánocích opět k volebním urnám. 

Vznik vlády by měla umožnit španělská socialistická strana. Většina jejich představitelů totiž přislíbila, že se během dnešního hlasování o důvěře zdrží hlasování. Druhé kolo hlasování by mělo proběhnout po 48 hodinách, tedy tuto sobotu. I pokud by se Lidové straně v čele s Rajoyem podařilo získat důvěru, bude její pozice jakožto menšinové vlády velmi slabá a nestabilní.

 

Debata o předčasných volbách se tak zřejmě dříve či později ocitne opět na stole. Vážnější rozepře mohou nastat na konci příštího roku, kdy vláda bude sestavovat rozpočet na rok 2018. Do té doby však bude muset zavést úsporná opatření, aby se vypořádala se zhoršováním stavu veřejných financí, a také se nějak postavit k otázce Katalánska, jejíž prezident chce v září 2017 vyhlásit referendum za nezávislost.

Autorka je ekonomkou Komerční banky