Se šéfem Labouristů Edem Millibandem ho ale – na rozdíl od většiny tuzemských politků – spojuje i to, že po volebním neúspěchu (u Paroubka to ani nebyly prohrané volby) dokázal odstoupit. Čeští politici většinou hledají vinu u někoho jiného, ačkoli to musí být odpovědnost předsedy a zbytku vedení.
Jako Ježíš vstal tři dny po rezignaci z mrtvých předseda britské nacionalistické strany UKIP Nigel Farage. Předsednictvo strany prý rezignaci antievropského politika, který si ale rád užívá finančních výhod a náhrad europoslance, odmítlo. Zní to jako zpráva z ruské politiky, ale opravdu přišla z britských ostrovů.
Ruským akciím se navzdory zdání „obyčejných smrtelníků“ parádně daří. Německé akcie, které by nám chtěl od ledna prodat kdejaký analytik, letos vydělaly zatím „jen“ necelých sedmnáct procent. Co je to proti ruským více než třiceti? Jasně, když vezmete v potaz, že německé akcie jsou bezrizikové a nahoru je táhne víceméně jen tištění peněz, tak není výnos sedmnácti procent za čtyři měsíce k zahození. U Ruska už chceme za podstoupené riziko trochu více. Jde ale o to nezapomínat na skutečnost, že nejlepší je nakupovat akcie po jejich kolapsu – jako v případě Ruska v loňském roce – a ne po pěti letech růstu, když se o akciové rallye začne mluvit i ve zprávách televize Prima.
