Do dvojího tlaku se dostali Zelení v německé vládě. Z jedné strany se je snaží k jistým ústupkům v klimatické politice přimět nejsilnější sociální demokraté, kteří jsou pod tlakem firem i odborů, jež se kvůli chystané radikální proměně celého hospodářského prostředí bojí o pracovní místa. Z druhé strany na Zelené tlačí ekologičtí aktivisté, kteří straně pomohli do vlády, zejména pak mladí lidé stojící v Německu za hnutím Fridays for Future (FFF).
Největší sociální tlak přichází z východu země, kde probíhá útlum uhelných programů, který by chtěli Zelení ještě urychlit. Už před volbami v těchto regionech současný sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz narážel na obavy voličů, kteří se bojí o svou práci a budoucí prosperitu regionů. Scholz tehdy sliboval podporu nových pracovních míst a miliardy eur. Vzhledem k současnému vývoji cen energií a příliš pozvolnému růstu ekonomiky zatím nejsou takové injekce reálné. Brání jim mimo jiné i dluhová brzda, kterou nelze kvůli zakotvení v ústavě překročit.
O pracovní místa ztracená kvůli přechodu na zelenou energii se bojí i jinde v Německu. Už dlouho před volbami se silně ozývalo německé automobilové srdce. Odboráři z automobilového průmyslu, který zaměstnává přes osm set tisíc lidí, odhadují, že o práci v důsledku přechodu na elektromobilitu může přijít 150 až 200 tisíc lidí. Členové vládní koalice to rozporovali už před volbami. Ministr hospodářství Robert Habeck dál trvá na tom, že nově vytvořená místa spojená s přechodem na bezuhlíkovou ekonomiku dostatečně nahradí ta pracovní místa, která zmizejí v automobilovém průmyslu, protože montáž elektroaut není tak náročná a nevyžaduje tolik lidí.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
Negativní prognózy odborářů vyvracejí i vedení automobilek, která tvrdí, že při transformaci výroby budou vytvořena pracovní místa na jiných postech, jako je například výroba baterií nebo chystané závody na výrobu chipů či zpracování rud bohatých na vzácné kovy, jako je lithium, které se používá na výrobu baterií do elektrovozů (Němci nechtějí být dál závislí na Číně). Spoustu pracovních míst by při přechodu na elektromobilitu mělo přinést budování dobíjecí infrastruktury.
Na hlavu Roberta Habecka, který nese na svých bedrech nejdůležitější agendu Zelených ve vládě, ale začala nečekaně dopadat kritika ze strany zelených organizací. Nejde jen o tradiční boj uvnitř strany Zelených, který nad radikálními příznivci ekologické politiky vyhráli tzv. realos, tedy zastánci reálného prosaditelného kurzu změn. Politiku Zelených ve vládě začínají kritizovat i mladí zapojení do hnutí FFF. Podle nich se Zelení začali až příliš přizpůsobovat tlaku firem a jiných politických stran a z některých zásad zelené politiky ustupují.
Luisa Neubauerová, pětadvacetiletá organizátorka hnutí FFF v Německu, v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD naznačila, že Zelení nemohou spoléhat na to, že budou ze strany Fridays for Future nekritizovatelní. „Ministr pro ochranu klimatu Robert Habeck může klidně předhazovat veřejnosti svůj jeden větrník na výrobu elektřiny každý den, co je to ale platné, když se mezitím prohlašuje plyn za udržitelný zdroj a budou se zase stavět další dálnice,“ prohlásila Neubauerová, která narážela na změnu taxonomie energetických zdrojů, které schválila Evropská komise, přestože Německo a řada dalších zemí jako Nizozemsko či Rakousko byly proti.
Hnutí Fridays for Future proto nehodlá Zeleným v německé vládě nic odpouštět, a pokud jde o rychlý postup v politice na ochranu klimatu, to už vůbec ne. „Je to rozhodující dekáda, v níž musí Německo radikálně snížit své emise,“ dodala Neubauerová, která oznámila, že její hnutí požaduje zastavení výstavby dalších dálnic.
Ministr Habeck se brání tím, že dělá, co může. Zejména ve věci rychlého snížení emisí. Ministerstvo hospodářství a pro ochranu klimatu už přichystalo nové normy pro výstavbu nových domů, které budou muset mít napříště přísný energetický pas: každá nová budova bude muset dodržet nízkoenergetická pravidla a pomáhat snižování uhlíkové stopy. Všechny nové firemní budovy postavené v Německu musejí počítat se zásobením elektřinou z fotovoltaiky, povinně osazené na střeše novostavby. Habeck také pracuje na zkrácení doby provozu některých uhelných elektráren. Přechodné využití plynu ale považuje ministr za nutné, aby Německo mohlo přejít na obnovitelné zdroje v klidu a bez prudkých sociálních a cenových otřesů.
Dvojí tlak je pro ministra Habecka jistě velmi nepříjemný, z hlediska preferencí Zelených se ale jeho vyvažující postoj, zdá se, zatím vyplácí. Podle posledních průzkumů preferencí by Zelení získali 16 procent hlasů, tedy ještě o procento více než v zářijových volbách.
