Žijeme ve věku globální krize. Pokud jsme se tak cítili loni, letošek nebude jiný

Nikita Poljakov, šédredaktor e15

Nikita Poljakov, šédredaktor e15 Zdroj: Michaela Szkanderová e15

V lednu je pozdě bilancovat o uplynulém roce. Co bylo, to bylo. Zato podívat se dopředu je vždy trochu vzrušující a lehce nepředvídatelné cvičení. A tak jsem se – s nadsázkou – po vzoru velkých mezinárodních myslitelů a předních mediálních outletů rozhodl podívat se na několik momentů roku, do kterého jsme právě vstoupili. Nechci být a priori negativní, i když se tomu nedá úplně vyhnout. Nicméně vám chci představit několik témat a momentů roku 2024, které beru v potaz, když se pro sebe snažím orámovat letošní rok a jeho východiska.

Krize se sbíhají úplně všude a ve stejnou dobu

Žijeme ve věku globální krize. Pokud jsme se tak cítili loni, letošek nebude jiný. Kolega novinář tuto situaci přirovnává k pokročilé fázi hry Tetris, kdy na vás jednotlivé bloky padají tak rychle, že nestíháte koukat, co přijde dál, a ztrácíte nad hrou kontrolu. Mám na mysli zrychlení přeměn ekonomických systémů v nové realitě úrokových sazeb.

Západním ekonomikám se loni sice dařilo lépe, než se očekávalo, ale zůstávají fragilní. Úrokové sazby se udrží vyšší déle, než jsme očekávali, a negativně dopadnou na investice a spotřebu domácností. Hodně doporučuju zaměřit se na segment financování komerčních nemovitostí, který by letos nemusel dopadnout dobře, neboť jej podle lidí z trhu čekají významnější odpisy. Centrální banky včetně amerického Fedu sice začínají snižovat úrokové sazby, s celosvětovou inflací na úrovni pěti procent jsou však stále příliš vysoko.

Banky očekávají spíše lehčí pokles. Amundi, JPMorgan Asset Management a Vanguard patří mezi ty, které předpovídají „mírnou“ recesi či mírné „přistání“, chcete-li. V této souvislosti většina firem zdůrazňuje potřebu hledat kvalitnější akcie a diverzifikovat napříč sektory a regiony. Pro JPMorgan také například nastává období dluhopisů, zvlášť v situaci, kdy máme vysoké sazby s výhledem jejich snížení.

Zvol si svého diktátora

Volby. Volby pro všechny. Volby po celém světě. Letos otestujeme globální stav demokratických systémů. V roce 2024 se bude konat více než 70 voleb v zemích s celkovou populací přes 4,2 miliardy lidí. Tedy více než polovina této planety od Británie přes Bangladéš až po Indonésii.

Více voleb ale nutně neznamená více demokracie. Mnoho letošních voleb nebude ani svobodných, ani spravedlivých. Jeden příklad za všechny: Rusové letos v březnu volí svého prezidenta… 

Nic se však letos nedá srovnávat s americkými volbami: ať už z hlediska pozornosti, nebo potenciálních důsledků. Je složité uvěřit, že nejpravděpodobnějším výsledkem je odveta mezi dvěma starými muži, které si většina amerických voličů v prezidentském křesle nepřeje.

Multipolární paranoia

Na mezinárodní scéně stále více vyčnívá trojice „troublemakerů“: Čína, Rusko a Írán. Mají mnohem méně společného než západní spojenci, Čína je navíc větší a integrovanější do světové ekonomiky než dva zbylí hráči. Jejich zájmy se však prolínají: kromě toho, že Čína nakupuje ruskou a íránskou ropu, všichni tři chtějí podkopat západní legitimitu a vyhnout se současným nebo chystaným sankcím. Jejich spolupráce se pravděpodobně rozšíří i do oblasti technologií. Čína a Rusko také spolupracují na jaderných varovných systémech v případě jaderného výbuchu a společně hlídkují v Pacifiku. V roce 2024 se svět dozví, jak daleko může tento vztah zajít.

S tím, jak čínský ekonomický růst zpomaluje a napětí kvůli Tchaj-wanu roste, Amerika nadále omezuje Číňanům přístup k vyspělým technologiím. Přitvrzuje rétorika toho, co v naší provenienci známe pod pojmem studená válka. Západním společnostem, které se snaží zbavit závislosti svých dodavatelských řetězců na Číně, se však lépe mluví, než koná.

Velkým letošním geopolitickým tématem je také křehkost západní koalice. Reakce na ukrajinskou invazi byla rozhodující: Amerika a Evropa se spojily a veřejné mínění společnosti záměr politiků podporovalo. Nyní se však objevují trhliny. Část amerických republikánů i kus Evropy si není jistý dalším financováním Ukrajiny. A rozdělený Západ v otázce izraelské invaze do Gazy je také silně znepokojující. Další krize by mohly odhalit další rozepře: přidala by se například Evropa k Americe v případě, že Čína zaútočí na Tchaj-wan?

Spojování světa

Třeba ale budou přece jen ideologické rozepře a rozdíly letos na chvíli odloženy, protože se svět začne brzy připravovat na sérii sportovních událostí. Nás může nejvíc zajímat květnové Mistrovství světa v hokeji v Praze a o měsíc později Mistrovství Evropy ve fotbale v Německu. Největší světovou sportovní událostí roku se stanou letní olympijské hry v Paříži. Pro ortodoxní fanoušky je třeba také zmínit letošní mistrovství světa v kriketu.

Sportovní události mohou být dobrou zprávou nejen pro světovou společnost, ale i pro reklamní, potažmo mediální trh. Podle mediální a marketingové agentury Dentsu se mají letos příjmy v reklamním průmyslu meziročně zvýšit o pět procent právě díky volbám a velkým sportovním událostem. Což je snad dobrá zpráva i pro nás. 

Vše nej v roce 2024

Text vyšel v LinkedIn newsletteru Money Matters