Poslední měsíce kurzu koruny nepřejí. Není v tom však sama. Růst sazeb amerického Fedu a kupící se zahraniční nejistoty ohledně obchodních válek, brexitu, italské politické situace a zpomalení světové ekonomiky zasazují tvrdé rány měnám rozvíjejících se trhů.
Do této skupiny měn se v očích investorů dostala také koruna. Je to dědictví intervencí ČNB a velkého objemu domácí měny na trhu. V posledních týdnech se k tomu přidává efekt konce roku, kvůli kterému koruna oslabuje o další desítky haléřů. Co však domácí měnu čeká v novém roce?
Nemáme sice věšteckou kouli, ale několik hypotéz si zde dovolíme nadhodit. Opadnutí nervozity ohledně konce roku pravděpodobně povede k posílení o několik desítek haléřů již kolem silvestra či v prvních dnech roku 2019.
Jaká překvapení přinese zahraniční vývoj sice nevíme, ale v prvních měsících roku by mohlo dojít k vyjasnění některých stávajících otázek. Stále čekáme, že smlouva o brexitu v nějaké podobě projde schvalovacím procesem. Italská vláda svými rozpočtovými návrhy již nemá jak dál zklamat, svůj postoj bude naopak nucena zmírnit. Donutí ji k tomu procedura při nadměrném schodku a rostoucí výnosy dluhopisů.
ČNB bude dále zvyšovat sazby, proti tomu ECB ještě nezačala a Fed se blíží ke konci cyklu zpřísňování politiky. Úrokové diferenciály budou tedy korunu podporovat. Běžný účet platební bilance navíc zůstane v kladných číslech. Proto si dovolím odhadnout, že koruna by v příštím roce mohla pozvolna posilovat až k úrovni 25 korun za euro.
Autor je ekonomem Komerční banky
