Rozpočtové provizorium Česku svědčí. Rostou příjmy, prudce klesají výdaje

Máme za sebou první měsíc v rozpočtovém provizoriu. A velmi nám prospívá. Hluboké schodky jsou pryč. Za leden stát utratil o 32,4 miliardy korun méně, než dokázal vybrat na daních. Řešení obřích rozpočtových schodků, z nichž se nemůžou vlády dostat, vypadá velmi jednoduše. Prostě zmrazit výdaje a dál je nezvyšovat. 

Přesně tak funguje rozpočtové provizorium. Utratit se každý měsíc může jen jedna dvanáctina celkových výdajů z minulého roku. A protože výdaje jinak každoročně rostou, už to samo o sobě šetří desítky miliard. Nesmějí se schvalovat žádné nové investice, dotace, přijímat noví zaměstnanci.

„Důvodem vysokého přebytku je rozpočtové provizorium významně omezující tempo výdajů státu, které meziročně klesly o téměř 14 procent. Naopak příjmy vyrostly o více než 12 procent, a to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 7,9 miliardy a také o 13,3 miliardy meziročně vyšším příjmům z Evropské unie,“ píše ve zprávě k rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová. 

Rychlý růst ekonomiky i platů

Rychlý růst příjmů státu má jasné vysvětlení. Ekonomika podle posledních dat roste o 2,8 procenta ročně, což je na vrcholu jejího dlouhodobého potenciálu. Na vyšší růst v této struktuře hospodářství nemáme. Už před třemi lety na to v detailní studii upozornila Česká národní banka. Díky vyššímu růstu ekonomiky a platů se zvyšují příjmy ze všech daní. A to je leden zpravidla ve výběru daní měsícem nejslabším, jak upozorňuje samo ministerstvo. 

Ve výdajích, které si podle pravidel provizoria mohl stát dovolit utratit, jich ani nevyčerpal sto procent, ale pouze 82 procent. Celkově utratil v lednu o 24 miliard korun méně než loni. A to přesto že i v rozpočtovém provizoriu vzrostly výdaje na penze a sociální dávky, které se zvyšovaly už předem zákony. Jsou to tedy povinné výdaje, které se musejí zaplatit i v časech rozpočtového provizoria. Výdaje za penze tak vzrostly proti předchozímu lednu o 3,1 procenta a na sociálních dávky o 3,1 procenta. 

Největší podíl na poklesu výdajů má to, že stát nemohl přesunout krajům všechny peníze na školství. Loni se totiž vyplatila právě v lednu šestina všech peněz na platy na celý rok. Teď si stát ze stejné částky mohl kvůli rozpočtovému provizoriu vyplatit jen jednu dvanáctinu. Tyto peníze se samozřejmě doplatí hned po schválení rozpočtu.

Zásadní roli ale hraje to, že stát si v provizoriu nemohl dovolit žádné nové výdaje, které už Andrej Babiš nasliboval, jako je například zvýšení platů státních zaměstnanců o 10 procent.

Schodek stoupne na 310 miliard 

V přestřelce mezi prezidentem republiky Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou, která zahltila veřejný prostor, úplně zapadl návrh rozpočtu, který ministryně financí Alena Schillerová připravila na příští rok. Prosadit ho chce do půlky března. Má schodek 310 miliard korun. O 70 miliard korun tak porušuje zákon o rozpočtové zodpovědnosti. Právě ten chce kabinet výrazně upravit, aby příště dovoloval vyšší schodek. A už jej spolu s rozpočtem poslal do sněmovny. Babišův kabinet fakticky vypíná dluhovou brzdu, přestože všem tvrdí opak. 

Návrh ostře kritizovala Národní rozpočtová rada v čele s Mojmírem Hamplem. Jasně říká, že je to vůbec poprvé, kdy už se vláda ani neobtěžuje předstírat, že pravidla dodržuje.

Podle původních pravidel měl být loni strukturální schodek rozpočtu (bez mimořádných výdajů, jako je obrana nebo stavba nových jaderných bloků) 2,25 procenta HDP. Letos je v zákoně povolených 1,75 procenta a na příští rok už jen 1,25 procenta HDP. V dalších letech už ne více než jedno procento. Kdyby toto pravidlo platilo už dnes, při současné velikosti ekonomiky by schodek nemohl překročit 80 miliard korun. Zákon zároveň přesně stanovuje rámce výdajů. A ty nový návrh Babišovy vlády odstraňuje.

Pokles výdajů na obranu

Nový návrh rozpočtu má o 70 miliard korun vyšší schodek a výrazně vyšší výdaje. Ale zároveň snižuje i výdaje na obranu oproti loňskému roku o 21 miliard korun. Babiš a další ministři tvrdí, že se necítí vázáni slibem, který dal předchozí kabinet v NATO, že se budou výdaje na obranu postupně zvyšovat na pět procent HDP. A naopak navrhuje snížení. 

Výdaje rozpočtu naopak zvednou kompenzace poplatků za obnovitelné zdroje nebo na sociální dávky. Samotné zvýšení platů státních zaměstnanců o 10 procent není v rozpočtu zohledněno. Andrej Babiš tvrdí, že si na to budou ministři muset ušetřit ve svých kapitolách.