Již za týden se k projednání měnové politiky sejde nejvyšší vedení ECB. Prosincové jednání přineslo dle zveřejněného zápisu posun ve vnímání současné a očekávané ekonomické situace.
Vzestupná revize vyhlídek v reálné ekonomice byla dokonce nejvýznamnější v historii. Již v průběhu letošního prvního pololetí by měla být uzavřena negativní mezera výstupu jako poslední dědictví evropské dluhové krize a ekonomické recese. Ekonomický výkon eurozóny tak již nebude pod svým potenciálem.
Výrazné zlepšení kondice evropské ekonomiky se ale zatím stále neprojevuje v inflačním vývoji. Včera zveřejněná finální prosincová data ukázala na meziroční vzestup spotřebitelských cen pouze o 1,4 procenta. Oproti původnímu rychlému odhadu tak byla revidována o desetinu procentního bodu níže. Ještě v únoru loňského roku se přitom nacházela na dvou procentech.
Jádrová inflace, která odráží skutečné inflační tlaky, když nebere v úvahu ceny potravin a energií, v prosinci stagnovala na 0,9procenta. Zůstává tak výrazně za očekáváními. Nicméně se zdá, že mezi evropskými centrálními bankéři začíná sílit názor, že inflační tlaky budou letos zesilovat.
Co tedy čekat od zasedání příští týden? Protože nebude k dispozici nová prognóza, žádnou zásadnější změnu předpokládat nelze. Nastavení měnové politiky zůstane stejné, možný je opatrný náznak optimismu do budoucna. Změna rétoriky směrem k budoucímu ukončení programu kvantitativního uvolňování či vzestupu úrokových sazeb bude hodně opatrná. A to i kvůli tomu, aby výsledné posílení eura nebylo příliš razantní.
Autor je hlavním ekonomem KB
