Akcie, měny & názory Jany Steckerové: Zadní eurovrátka

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Zatímco balkánské země se předhánějí v tom, která z nich vstoupí do evropské měnové unie jako první, Česko, Polsko ani Maďarsko se do ní neženou. Podle průzkumu Evropské komise se proti zavedení eura staví 66 procent Čechů, 50 procent Poláků a 32 procent Maďarů. Přitom země, které euro přijaly, jsou s ním spokojeny.

Podle šetření EK si ho chválí více než 80 procent Němců, spokojeno je s ním i 80 procent Slováků, kteří euroměnu přijali před deseti lety. Důvodem, proč se Češi stavějí k euru tak negativně, může být i řada mýtů, které euro opřádají. Tradičním z nich je, že po jeho zavedení výrazně stoupne cenová hladina. Příklad Slovenska, kde byl dopad do cenové hladiny odhadován na úrovni 0,3 procentního bodu, však tento mýtus vyvrací.

Z ekonomického pohledu přijetí eura ve státech středoevropského regionu nic nebrání. Maastrichtská kritéria země převážně plní, vysoká je i sladěnost ekonomických cyklů se zeměmi měnové unie, podobně se vyvíjí i inflace. Hendikepem zůstává nízká mobilita pracovní síly.

Navzdory neochotě politiků euro přijmout i negativnímu postoji občanů si však ekonomiky regionu ke společné evropské měně postupně razí cestu. V ČR jsou některé sektory již euroizovány v podstatě plně. V eurech jsou prováděny platby mezi dodavateli, roste i čerpání eurových úvěrů. Přestože oficiální přijetí eura v nejbližších letech neočekáváme, euroizace se bude dle našeho názoru dále prohlubovat. Euro se tak do ekonomik dostává zadními vrátky.

Autorka je ekonomkou KB