Akcie, měny & názory Jiřího Polanského: Podceňuje ČNB příští inflaci?

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Česká národní banka
Česká národní banka
Česká národní banka
4
Fotogalerie

Česká národní banka rozhodla minulý týden v souladu s všeobecným očekáváním ponechat sazby beze změny. Docela překvapivá byla ale tisková konference, kde guvernér působil dojmem, že s vyzněním prognózy ne zcela souhlasí (pokud to tak nebylo a jen jsem si jeho odpovědi špatně vyložil, omlouvám se). Na to se dá dívat ze dvou rovin, přičemž jak na ekonomickou, tak na komunikační rovinu mám trochu jiný pohled.

Nejprve ta ekonomická, a tedy podstatně důležitější. ČNB je v nové prognóze podle mého soudu pesimistická, když čeká příští rok růst českého HDP jen 3,5 procenta. Aktuální data totiž ukazují, že světová ekonomika ožívá svižně, a příští rok by tak mohl být značně příznivější (ale samozřejmě vzhledem k rizikům se nedá nic vyloučit). Podstatnější je ale vývoj úrokových sazeb, které začínají v nové prognóze růst již ve druhé polovině příštího roku a právě to se stalo terčem guvernérovy kritiky s tím, že čeká delší období nižších sazeb.

My čekáme první zvýšení sazeb již kolem poloviny příštího roku. Až bude totiž ČNB v té době sazby nastavovat, bude se dívat na vývoj očekávané inflace rok až rok a půl dopředu, tedy na vývoj ekonomiky na podzim 2022. A v té době by již mělo být (doufejme) po pandemii, může být vakcína nebo nějaký účinnější lék a světová ekonomika by měla být ve fázi pevnějšího oživení.

Což ale znamená, že se oživí také inflační tlaky a projeví se v nich masivní expanze fiskální a měnové politiky. A v této souvislosti věřím, že se ČNB poučí ze současného stavu, kdy máme jádrovou inflaci, tedy tu, kterou by ČNB měla být schopna nejlépe ovlivnit, na 3,5 procenta, a začne zvyšovat sazby včas.

A pak je tu samozřejmě komunikační riziko, kdy nevypadá úplně dobře, když se guvernér postaví na tiskové konferenci proti prognóze své vlastní instituce.

Autor je ekonom České spořitelny