V reakci na koronavirovou krizi byly do finančního systému napumpovány biliony dolarů, které se podílely na výrazném nárůstu cen aktiv od akcií a komodit až po kryptoměny nebo nemovitosti. Například široký americký index S&P 500 se od minulého jara obchoduje s více než stoprocentním ziskem.
Nyní se však zdá, že všeobecný růst se blíží ke svému hornímu limitu. Spekulativní kapitál se více soustředí na vyzobávání třešniček z dortu. Reaguje například na energetickou situaci v Evropě, ať už ve formě extrémního vzestupu cen elektřiny, emisních povolenek nebo zemního plynu. Není bez zajímavosti, že v lecčems podobná situace nastala v roce 2008 těsně před globální finanční krizí.
Akciové trhy se tehdy po vysokém růstu zastavily a likvidita směřovala do některých komodit. Ostatně historického rekordu na ropě v blízkosti 150 dolarů za barel bylo dosaženo jen dva měsíce před pádem Lehmanů. Přijde tedy další finanční krize? Opět se potýkáme s následky vlny nové likvidity. Tehdy za ni mohl americký trh s bydlením a dnes je to koronakrize. Centrální banky si nyní začaly pohrávat s myšlenkami na postupné rušení stimulů.
Pokud se bude vše vyvíjet dobře, tak snad v příštím roce začneme utahovat, zaznělo v minulém týdnu z Fedu. Situace v ekonomice i na trzích se však horší již nyní. Růst globální ekonomiky v Q3 nenaplňuje očekávání a trhy straší zpomalující Čína. Úvahy na téma splasknutí tamní realitní bubliny v čele s developerem Evergrande jsou možná předčasné, ale nákaza se šíří asijskými trhy. Možná se komunistům podaří přílivem likvidity odvrátit nejhorší, ale důvěra už byla nahlodána.
Jak v době narůstající nejistoty utahovat měnovou politiku? Třeba to nakonec dopadne tak, že ještě před koncem utahování se měnová politika bude muset začít opět uvolňovat. Ale to už pro vysoké ceny aktiv může být pozdě.
