Česká národní banka drží devizové rezervy v nynější korunové hodnotě přes tři tisíce miliard. Při dalším trendovém posilování koruny, které se všeobecně očekává, bude hodnota těchto aktiv v korunovém vyjádření rok za rokem klesat, což bude tlačit hospodaření centrální banky do účetních ztrát. První a hned pořádně tučnou vlaštovkou byla ztráta za loňský rok ve výši přes 240 miliard korun.
Popsané kurzové ztráty mohou být do budoucna více než kompenzovány každoročními zisky v podobě úrokových výnosů z těchto rezerv – přinejmenším poté, co začne zvyšovat sazby Evropská centrální banka. Navíc lze očekávat, že ČNB časem opět začne odprodávat výnosy z rezerv, jako to dělala mezi roky 2004 a 2012.
Odprodej bude dávat smysl už jen proto, že další nárůst rezerv prostřednictvím výnosů by byl pro ČNB zcela zbytečný. Tentokrát ovšem půjde o mnohem vyšší částky než před lety, a to i v případě nižších výnosových sazeb než tehdy. ČNB bude tedy možná odprodávat jen část výnosů z rezerv tak, aby to zřetelně neovlivňovalo kurz koruny.
Tímhle vším se ale problém ztrát centrální banky nevyřeší. Ještě jsme se totiž nezmínili o jejích pasivech. Významným faktorem hospodaření ČNB jsou a budou úroky, které tato instituce platí českým bankám za jejich vklady. Naproti tomu hotovost jako druhá hlavní část pasiv centrální banky je pro ni takřka zadarmo. Čím větší je tedy poptávka firem a domácností po hotovosti, tím více ČNB ušetří na úrokových nákladech.
Případný tlak třeba politiků, aby se centrální banka ztrátám vyhýbala, by ji tak mohl donutit mimo jiné k tomu, že bude „zpátečnicky“ lákat Čechy, aby – zcela v rozporu se světovým trendem – používali co nejvíce platby v hotovosti. Česká politická sféra a potažmo veřejnost však naštěstí dlouhodobě respektují, že vlastní hospodářský výsledek rozhodně není to hlavní, o co by se Česká národní banka měla starat.
Autor je ekonomem České spořitelny
