Letošek se nesl v duchu významného uvolňování měnových podmínek. Mnohé centrální banky tak reagovaly na dopady koronakrize. Ani v příštím roce se kurz měnové politiky pravděpodobně nezmění, a tak úrokové sazby setrvají delší dobu na nízkých úrovních.
V prosinci zasedne k jednacímu stolu řada centrálních bank. Mezi prvními bude jednat ECB, která již v listopadu zmiňovala svůj záměr měnové podmínky dále uvolnit. To by měla provést zejména úpravou programu nákupů aktiv, v jehož rámci by se měl zvýšit objem nakupovaných cenných papírů, ale také by se mělo prodloužit jeho trvání. Takové oznámení naznačuje, že diskuze na téma zpřísňování měnové politiky nejsou relevantní a ani v roce 2022 by úrokové sazby neměly mít rostoucí tendenci.
Dále se bude o nastavení měnové politiky jednat v americké ekonomice. Podle většinového názoru by měl Fed měnově politické nástroje ponechat beze změny, ačkoli zápisy z listopadového jednání poukázaly na debaty týkající se úpravy kvantitativního uvolňování, a to v expanzivním směru. Rovněž za oceánem by tedy měnové podmínky neměly být v nejbližší době zpřísňovány, když sama centrální banka uvádí, že úrokové sazby setrvají na stávající nízké úrovni i během následujících let.
Česká centrální banka bude o měnové politice rozhodovat ve druhé půli prosince. Její pozice se mírně liší, když při rozhodování musí zohledňovat stále relativně vysoké hodnoty inflace. Ačkoli by měl růst cenové hladiny v následujících měsících pozvolna zpomalovat ke svému cíli, v současné době hovoří v neprospěch dalšího uvolnění měnových podmínek. Ty by měla ČNB začít ke konci příštího roku v důsledku opětovně sílících inflačních tlaků naopak utahovat, když právě zvýšením sazeb opustí holubičí spolek.
Autorka je analytička České spořitelny
