Analýza: Daně se zatím nezvýší, léky zlevní. A má se šetřit

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš (vlevo) a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš (vlevo) a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zdroj: CTK

Návrh smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL je prakticky hotový, straničtí lídři ho mají definitivně posoudit dnes. O víkendu pak dohodu o programu a fungování nové vlády projednají orgány jednotlivých partají. KDU-ČSL dává najevo, že pro být nemusí. Prý byla nucena udělat příliš velké ústupky. Lidovci rovněž trvají na tom, aby dostali ne dvě, ale tři ministerská křesla.

ČSSD může být spokojena

I když sociální demokracie neprosadila žádnou ze svých daňových ikon, může být v zásadě spokojena. Až na devadesátikorunový poplatek na pohotovosti skončí všechny ostatní zdravotnické poplatky, tedy za návštěvu lékaře, recept i den pobytu v nemocnici, které dlouhodobě kritizuje. Vedle toho se od roku 2015 sníží daň z přidané hodnoty na léky, knihy a dětské pleny a výživu. O konkrétní výši se ještě povede diskuze, ČSSD požaduje pětiprocentní sazbu.

Pro socialisty je dalším důležitým bodem zavedení registračních pokladen. A rovněž se má zvýšit minimální mzda až na 40 procent průměrné mzdy, tedy asi na 10 tisíc korun ze současných osmi a půl tisíce. Vznikající koalice se dohodla i na vrácení slevy na dani pro pracující důchodce, kterou zrušil Nečasův kabinet.

Také hnutí Andreje Babiše muselo přistoupit na kompromis. Zavedení zvláštní daně pro banky se mu pohřbít nepodařilo. Záleží na tom, zda nová administrativa nalezne dostatečné úspory v jednotlivých rezortech. „Vytvoříme daňovou stabilitu pro následující čtyři roky. Půjdeme hlavně cestou úspor,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Slova o čtyřleté daňové stabilitě se však už brzy mohou ukázat jako lichá, i kratší výhled na dva roky může zůstat jen na papíře. Strany chtějí už napřesrok ušetřit 20 miliard korun. Kde konkrétně však nevědí, dosud si nerozdělily ministerstva.

Ostražití lidovci

Nejméně nadšení se ozývá z tábora KDU-ČSL. Důvodem je to, že zavedení minimální daně pro živnostníky je v rozporu s jejich stranickým programem. Tato daň by také v případě, že drobní podnikatelé budou mít nulový zisk, měla dosáhnout 20 až 30 tisíc korun. Platit by ideálně měla od roku 2015.

Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka tvrdí, že je třeba zamezit zneužívání daňového systému těmi, kteří jsou dlouhodobě ve ztrátě a neplatí daně. Na druhé straně lidovci do koaliční smlouvy prosadili zvýhodnění rodin s dětmi a opatření proti divokým exekucím či lichvě.

Na čem se strany shodují
Daně
Možné zvýšení daní je velká neznámá. Hnutí ANO je přesvědčeno, že nutné nebude, protože ve státní správě nalezne úspory až za desítky miliard korun. Strana chce vedle klíčového rezortu financí ještě dopravu, spravedlnost, místní rozvoj a životní prostředí. Především tam by musela šetřit. ČSSD snaze o utahování opasků příliš nakloněna není, rozhodně nechce sahat na investice a mzdy. Přitom plány pravděpodobné koalice by připravily státní rozpočet o značné sumy. Například jen zvýšení daňového odpočtu na dítě tak, jak si ho představuje KDU-ČSL, by přineslo výpadek až o 27 miliard ročně. A kdyby prošla pětiprocentní DPH na léky či pleny, znamenalo by to minus dalších osm miliard.
Živnostníci
Státním financím by pomohla minimální daň pro živnostníky, ovšem nijak zásadně. Podle odhadů ČSSD by vygenerovala 3,5 miliardy ročně. Lidovci jsou proti stejně jako Hospodářská komora. Podle ní je odhad inkasa přehnaný, navíc by prý daň přivedla řadu podnikatelů do potíží. Analytici přidávají další argument: Danit neexistující zisk je z ekonomického hlediska nefér.
Zdravotnictví
Pro systém veřejného zdravotního pojištění má být klíčové další postupné navyšování plateb za státní pojištěnce, které by představovalo nárůst o několik miliard korun ročně. Ty by kompenzovaly výpadek za zrušené poplatky. Plánuje se rovněž omezení počtu zdravotních pojišťoven nebo převedení nemocnic na neziskové organizace, aby všechna zařízení dostávala za péči stejně velké platby. Vedle toho by pojišťovny měly napříště všechny uzavřené smlouvy zveřejňovat na internetu.
Důchody
Strany vznikající koalice se dohodly na tom, že od roku 2015 obnoví pravidelné zvyšování penzí o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Fakticky má skončit reforma bývalé Nečasovy vlády tím, že se sloučí druhý a třetí pilíř tak, aby lidé, kteří už spoří na úkor státních odvodů, o své peníze nepřišli. V návrhu smlouvy nechybí slib o přípravě nové penzijní reformy do roku 2017. Jde však jen o obecnou deklaraci bez konkrétních parametrů.