Petr Fischer: Až se aktivisté přilepí před úřadem zeleného ministra, bude to kvůli surovinám z Číny | E15.cz

Až se aktivisté přilepí před úřadem zeleného ministra, bude to kvůli lithiu z Číny

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Říkají si „Poslední generace“ (Letzte Generation) a přilepují se k silnicím, obrazům a k autům, aby probudili svět z klimatické letargie. Německá varianta klimatických aktivistů, která se propojuje s Fridays for Future nebo Extinction Rebellion, vyvolala v poslední době velký rozruch. Desítky šéfů muzeí a uměleckých institucí po celé Evropě sepsaly petici proti tomuto typu protestů, které nešťastným způsobem využívají umění k propagaci své myšlenky, která chce donutit lidstvo k tomu, aby začalo něco dělat se změnami klimatu.

Poslední generace má jasné východisko: „Jsme první generace, která pociťuje klimatický kolaps, a zároveň poslední, která s tím může něco dělat,“ opakují dokola aktivisté. V Německu měli donedávna spíše sympatie, všechno ale změnila nešťastná nehoda cyklistky v Berlíně, která otočila podporu Poslední generace v masový hněv vůči ní.

Nehoda Sandry Umannové, její střet s autem, mohl dopadnout lépe a Sandra nemusela skončit v kómatu, kdyby k ní přijela včas záchranná služba. Jenže ta nemohla projet kvůli zácpě, kterou způsobili přilepení aktivisté Poslední generace. Berlín a celé Německo se proto otočily k aktivistům zády. Kritizovala je ministryně vnitra i kancléř Olaf Scholz, podle něhož má každý na protest v demokracii právo, ale nesmí jím ohrožovat životy druhých.

Marně se aktivisté brání tím, že při blokádách vždy nechávají uličku pro projetí záchranářů, v případě Sandry Umannové to tak nebylo, a tak lidé z Poslední generace musejí v ulicích Berlína vyslechnout volání „Vrazi!“ „Zabíjíte nevinné lidi!“ K uklidnění situace nepřispělo ani svědectví lékařky záchranné služby, která Sandru na místě nehody ošetřovala. Podle ní by ani rychlejší příjezd záchranného vozidla už nic nezachránil, zranění bylo příliš vážné. Ani toto svědectví nezměnilo nic na tom, že je jednání Poslední generace označováno za vražedné a společensky nebezpečné.

Bleskový průzkum týdeníku Der Spiegel odhaluje náladu veřejnosti v této věci poměrně jasně: aktivisté nemají podporu téměř nikoho. Osmdesát šest procent lidí považuje současný styl protestů za nepřípustný, pouze deset procent lidí si myslí, že aktivisté nepřekročili nebezpečnou hranici. Tři čtvrtiny lidí v anketě soudí, že by úřady měly zpřísnit postihy za takové chování. Více než polovina z pěti tisíc dotázaných považuje za nedostatečný postup spolkové vlády, která dění přihlíží a nesnaží se konflikt, přerůstající přes hlavy všech, legislativně řešit. Zákony ale nemohou opravit rozčilení a smutek z odchodu blízkého člověka, jehož bezprostřední příčinou byla srážka cyklistky s automobilem, ne demonstrace aktivistů.

Po Rusku ve vleku Číny

Německo se musí připravit na to, že protesty proti klimatické letargii politiků budou pokračovat a budou se týkat i jiných věcí než automobilismu. Například německého podílu na využívání vzácných kovů, které se staly klíčovou surovinou moderních technologií. Němci chtějí být v této oblasti soběstačnější, přesněji: chtějí se zbavit své závislosti na Číně.

Malé věci, které dělají velké úspory. Jak uspořit v domácnosti:

Vybrat předplatné
Malé věci, které dělají velké úspory. Jak uspořit v domácnosti

Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck (Zelení) si zadal studii, která ukazuje rostoucí závislost Německa na cizích surovinách, což by mohl být velký problém. Poradenská firma Ernst & Young, která studii vytvářela, dokládá rostoucí německou surovinovou závislost na vývoji posledních deseti let. Ještě v roce 2011 vykazovalo Německo 14 surovin s kritickým domácím nedostatkem, v roce 2020 už jich bylo 30. Nejčastěji se mluví o niklu, kobaltu, lithiu a o dalších vzácných kovech či speciálních zeminách.

„Vzhledem k rostoucí poptávce po high-tech výrobcích a energeticky účinných inovacích nelze očekávat zmírnění tohoto vývoje,“ konstatuje studie, v níž si označení „strategické“ vysloužilo už 46 vzácných látek. Bezmála čtyřicítku z nich musí Německo dovážet.

„U mnoha nerostných surovin je závislost zejména na Číně již mnohem větší než předchozí závislost Německa na ruském plynu,“ varoval vládu Matthias Wachter ze Svazu německého průmyslu (BDI). Wachter jako surovinový odborník doporučuje větší diverzifikaci zdrojů, mimo jiné i budování nových závodů na zpracování surovin přímo na území Německa nebo jinde v Evropě. Německo například bere skoro sto procent lithia z Číny. Sama Čína ale lithium dováží, doma ho zpracuje a pak s větší přidanou hodnotou vyváží například právě do Německa.

Zbavit se surovinové závislosti na Číně nebude jen tak. I ministr Habeck ví, že vláda Olafa Scholze už to nezvládne, protože okamžitý odklon od Číny by přinesl kolaps německé ekonomiky. Habeck, který začínal jako zelený aktivista, se tak může dočkat pozoruhodného zážitku, kdy se lidé z Poslední generace přilepí ke schodům Habeckova ministerstva na protest proti pragmatickému postoji Německa ke drancování nerostného bohatství světa. To jsou paradoxy, pane Vaněk.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery