Pokud Andrej Babiš Mafru skutečně prodá, potvrdí se, že by rád v politice ještě zůstal a jeho odchod do ústraní je skutečně jen dočasný. Bývalý premiér přitom česká média během deseti let zásadně změnil. A to k horšímu.
V posledních letech se stále cyklicky opakovaly „zaručené“ zprávy o tom, že Andrej Babiš se v rámci svého svěřenského fondu zbaví jedné z největších mediálních společností v zemi, smíchovské Mafry. Informace pokaždé začaly prosakovat a pak zase utichly. Na konci loňského roku se k nám do redakce dokonce dostaly zvěsti, že se „to“ stane přesně 6. ledna. Nestalo se. Ale těch indicií bylo tentokrát opravdu hodně.
Nakonec jednání o koupi Mafry potvrdil E15 na začátku února v rozhovoru miliardář Pavel Tykač, který patří mezi několik možných zájemců. Dalšími jsou podle informací médií Daniel Křetínský, který je mimo jiné i spoluvydavatelem E15, a údajně i Michal Strnad, vlastník zbrojařského impéria Czechoslovak Group, který už v nedávné minulosti kroužil také kolem zkrachovalého vydavatelství Mladá fronta (nemá nic společného s Mafrou vydávající Mladou frontu Dnes). Pro Tykače a Strnada by to byla premiéra v české mediální první lize.
Vzhledem k tomu, že vliv a postavení klíčových značek Mafry, ať už je to Mladá fronta Dnes, iDnes.cz, nebo Lidové noviny, postupem času během Babišova vlastnictví klesl, může být na první pohled překvapivé, že je o firmu na trhu takový zájem. Kdysi slavnému mediálnímu domu vyrostla jen o pár set metrů dál velká konkurence v podobě Seznamu Ivo Lukačoviče, který rozjel vlastní zpravodajství, a na antimonopolním úřadu teď navíc leží jeho žádost o pohlcení Novinek a Práva.
Mafra v poslední době neoslňovala ani svými hospodářskými výsledky. V roce 2020 měla společnost ztrátu 868 milionů korun, o rok později prodělala 113 milionů. Obrat předloni stoupl o pouhé jedno procento na 2,69 miliardy korun. Nicméně tituly Mafry stále oslovují největší množství lidí v zemi, a to 3,2 milionu. Ve hře jsou také výnosné a pro sílu na trhu extrémně důležité tiskárny Mafraprint v Praze a Olomouci.
Pokud Andrej Babiš skutečně prodá Mafru, potvrdí se několik věcí. Hlavní důvod, proč média před deseti lety nakupoval, byl politický. V situaci, kdy začíná být (možná dočasně) v ústraní a vlastnictví médií mu v politice spíš škodí, se jich najednou zbavuje. Jejich vlastnictví mu pomohlo hlavně v začátku, když si Mafru pořídil jen několik měsíců před důležitými parlamentními volbami v roce 2013. Legislativa, mnozí novináři ani političtí protivníci nedokázali na takový šok rychle reagovat, Babišovi se podařilo dokonale využít moment překvapení a vedle toho potichu rozprášit legendární investigativní oddělení Mladé fronty Dnes, které bylo zodpovědné za pád několika premiérů i ministrů.
Andrej Babiš česká média během těch deseti let zásadně změnil. A to k horšímu. Na jednu stranu jeho nákup Mafry přispěl ke zrodu řady úspěšných projektů – ať už to jsou zmiňované Seznam Zprávy, Deník N, nebo magazín Reportér, ale fungování jeho médií normalizovalo ve společnosti představu, že se novináři zodpovídají primárně svému majiteli a až pak čtenářům nebo divákům. Na důvěru v novináře to mělo v posledních letech tragický dopad.
Pokud Babiš Mafru prodá, potvrdí se také, že by rád v politice ještě zůstal a jeho odchod do ústraní je skutečně jen dočasný. Do Poslanecké sněmovny se opět po čase dostala novelizace takzvaného „lex Babiš“, tedy zákona o střetu zájmů. Vládní strany navrhují, aby se zpřísnil a zakázal veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Tentokrát už by nebylo možné zákon obejít vložením médií do svěřenských fondů tak, jako to udělal Andrej Babiš a byl za to v Evropské unii několikrát kritizován.
Zákaz se má podle předlohy vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. A skutečným majitelem Mafry je podle evidence skutečných majitelů Andrej Babiš. Zatím se však návrh zákona nezmiňuje o internetových médiích, Babiš by si tak teoreticky mohl ponechat například iDnes.cz.
Babiš teď může Mafru nabízet ještě za výhodných „tržních“ podmínek. V případě, že by po přijetí takové normy prodávat musel, byla by cena firmy jistě o mnoho nižší. Jakmile se médií zbaví, bude moci v příštích sněmovních volbách bez obav znovu aspirovat na funkci premiéra, což je zřejmě jeho cíl a pravý důvod této operace.
