Mírný bulharský optimismus
Bulharsko má za sebou těžké hospodářské chvíle, kdy muselo sáhnout k úsporám. Od závěru roku 2010 jeho ekonomika zrychlovala, ale panovaly obavy, že ji v současnosti potáhnou opět dolů hospodářské problémy eurozóny. Poslední prognózy jsou mírně optimistické.
Bankovní skupina UniCredit minulý týden uvedla, že u Bulharska letos předpokládá růst o 0,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta. „Protože nejsou rizika ohledně vládního cíle dosáhnout v roce 2012 rozpočtového deficitu ve výši 1,35 procenta HDP, pozornost se přesouvá k rozpočtu na další rok,“ podotýká banka.
O „nesmělých“ náznacích zotavení hovořil před pár dny i šéf bulharské obchodní komory Cvetan Simeonov na prezentaci žebříčku stovky nejlepších domácích firem. Z něj vyplývá, že se jim loni zvedly tržby o 252 procent.
Fondy mohly pomoci mnohem víc
Bulharsko připouští, že mu k hospodářskému a platovému růstu a ke snížení nezaměstnanosti pomohl vstup do EU a s ním spojené čerpání fondů. Aktuální vládní data tvrdí, že jeho přímým důsledkem je, že bulharský hrubý domácí produkt byl v roce 2011 o 1,5 procenta vyšší, než by byl bez pomoci EU.
Nezaměstnanost prý loni byla díky ní nižší o 1,7 procenta, zatímco platy o 2,3 procenta vyšší. Jenže podle odborníků Bulharsko i Rumunsko při čerpání promarnily příležitost k daleko většímu rozvoji a jsou ve využívání fondů na chvostu celé sedmadvacítky. Vděk Sofie jde tak jako tak stranou v případě plánů ohledně společné měny.
Nedávno dala jasně najevo, že nemá zájem, obává se prý dalších záchranných balíků a nejasných pravidel. „Bulharská vláda udělala jediné rozumné rozhodnutí, které učinit mohla. Proč by ohrožovala těžkou práci, oběti svých občanů, aby dávala peníze do bezedné díry?,“ komentoval stanovisko Sofie ekonom Patrick Young.
A dodal, že by z toho unie měla vyvodit ponaučení. „Nemáme žádné komplexní a jasné vedení evropské ekonomiky a toto je velká výzva k probuzení. Bulhaři totiž říkají: Německo, my obdivujeme tvůj hospodářský úspěch, ale v eurozóně děláš binec,“ míní.
Rumunsko, které zatím splnilo pouze konvergenční kritérium týkající se úrovně veřejného dluhu, naopak s přijetím eura nadále počítá. Prezident Traian Basescu počátkem září uvedl, že chce dostát slíbenému termínu a přejít na něj v roce 2015. Bukurešť na rozdíl od Sofie míní, že jí společná měna pomůže k ekonomickému rozvoji.
Odborníci Rumunsku euro nedoporučují
Prezidentovo stanovisko ale zpochybňují odborníci. „Přijetí jednotné měny je dobré pro zdravou ekonomiku, ale to není případ Rumunska,“ poznamenal analytik Cristian Dinulescu. Dodal, že hlavně zpočátku budou náklady vyšší než přínosy, protože země bude muset pokračovat v úsporných opatřeních a nebude moci investovat do hospodářského rozvoje.
Přitom právě škrty, které zemi předepsali mezinárodní věřitelé, přispěly k nedávné politické krizi. Zatímco v Bulharsku politická reprezentace tvrdá opatření přečkala bez větších otřesů, v Rumunsku oslabily pozici pravicového prezidenta. Levicový premiér Victor Ponta, jenž se Baseska nedávno neúspěšně pokusil odstavit od moci, má na šetření jiný názor. „Chci dokázat, že úspory a škrty nejsou jedinou cestou k rozvoji a růstu,“ prohlásil v neděli.
Vzhledem k tomu, že Rumunsko je pod drobnohledem Mezinárodního měnového fondu, je otázka, nakolik své sliby může realizovat a nakolik jsou jen součástí kampaně před prosincovými parlamentními volbami. Fond dal včera každopádně najevo, že si situaci v zemi pohlídá. „Úřady musí zachovávat přísnou výdajovou disciplínu v souladu s cílem snížit letos rozpočtový deficit na tři procenta HDP,“ vzkázal.
A rozhádaní rumunští politici by se mohli ještě před volbami poučit z aktuálního Světového ekonomického fóra. Zatímco Bulharsko se letos dostalo ze 74. místa na 62. příčku, Rumunsko si o jeden stupeň pohoršilo a kleslo na 78. místo.
