ČNB začíná novou éru. Tlak na zvyšování úrokových sazeb přetrvá

Budova České národní banky v ulici Na příkopě

Budova České národní banky v ulici Na příkopě Zdroj: E15 Michael Tomeš

Dnes poprvé v novém složení a v čele s guvernérem Alešem Michlem zasedne k jednacímu stolu bankovní rada ČNB, aby projednala další kroky tuzemské měnové politiky. Z vyjádření většiny jejích členů vyplývá, že vůči zvyšování úrokových sazeb bude oproti předchozí radě vedené Jiřím Rusnokem mnohem rezervovanější. Taková byla podle všeho i motivace prezidenta, když nové členy vybíral. Skokovým nárůstům, či v krajním případě možná jakýmkoli nárůstům úrokových sazeb, tak asi odzvonilo.

Mnoho konkrétního ohledně měnové politiky jsme toho však od nové bankovní rady zatím neslyšeli. Dlouhodobě se proti zvyšování úrokových sazeb staví nový guvernér Michl a dosavadní člen bankovní rady Oldřich Dědek. Oba oponovali každému z předchozích zvýšení. Hlavním argumentem obou je, že současná inflace je z převážné většiny dovezená. Dva noví členové, viceguvernérka Eva Zamrazilová a emeritní šéf sekce finanční stability Jan Frait, naproti tomu další, spíše drobné zvýšení nevylučují. Zároveň však zmiňují argumenty, proč by úrokové sazby růst dále neměly. Názory třetí nové centrální bankéřky Kariny Kubelkové na současnou měnovou politiku nejsou ani více než měsíc po jmenování známy.

Očima guvernéra: ECB míří do slepé uličky, tvrdí Jiří Rusnok

Video placeholde
Očima guvernéra: ECB míří do slepé uličky, tvrdí Jiří Rusnok • Videohub

Možná více než o měnové politice od nové bankovní rady paradoxně slýcháváme o tématech, která do kompetence centrální banky přímo nespadají. Jsou to rady týkající se zdrženlivosti ohledně výdajů státu či doporučení výrazněji nezvyšovat mzdy. Témata jsou to relevantní, i když pokud by platilo, že současná vysoká inflace nemá poptávkovou příčinu, tak by realizace těchto doporučení k řešení situace vlastně nijak nepomohla. Navíc v prostředí výrazného růstu spotřebitelských cen a s tím spojených silných dopadů na domácnosti bych s konsolidací fiskální politiky a s umírněnými mzdovými vyjednáváními – při velmi napjatém trhu práce – rozhodně nepočítal.

Tlak na zvyšování úrokových sazeb bude tudíž přetrvávat. To pravděpodobně potvrdí i nová prognóza sekce měnové, otázkou však je, jak moc bude či spíše nebude doporučení dále zvyšovat sazby v souladu s většinovým pohledem bankovní rady. Mimo základního scénáře prognózy se tak nejspíše dočkáme i alternativního, kde sazby dále neporostou. To však ještě více ztíží komunikaci měnové politiky. Ta je přitom v režimu cílování inflace zásadní. Firmy, domácnosti a finanční trhy potřebují slyšet, že zkrocení inflace zůstává hlavním cílem v hledáčku centrální banky a ta udělá vše, co bude třeba, aby ji dostala zpět na cíl. Pak se můžeme vyhnout výprodejům korunových aktiv a stahování zahraničních investorů z trhu, který v jejich očích postupně ztrácí punc premianta regionu.