A nyní? Vládní koalice končí, kabinet žije dál. I když Nečas jednorázově uspěje v hlasování o důvěře vládě, nikdo netuší, s jak silnou podporou pak povládne dál. Petr Nečas začal své funkční období v královské situaci pána 118 koaličních hlasů, aby se postupně dostal k mnohem tradičnější pozici českých premiérů, kteří ve sněmovně nevědí dne ani hodiny. Větší než malé množství přeběhlíků a odpadlíků ho posouvá do ještě horší pozice, která se podobá někdejšímu vládnutí slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy v letech 2005 a 2006, kdy se ve změti nezávislých poslanců vždy našlo právě tolik hlasů, aby vláda žila dál.
Časem se možná ukáže, zda to Petr Nečas s předčasnými volbami myslel skutečně vážně. Nyní to ale vypadá, že žádné ze tří stran rozpadající se vládní koalice se do nich nikdy nechtělo. Věci veřejné hrozily, ale voleb se děsily. ODS a TOP 09 věděly, že je v předčasných volbách nečeká nic než úbytek hlasů a ztráta moci. A odpadlíci Karolíny Peake vše činí ve jménu zachování vlády.
Nečasovo vládnutí se po rozpadu koalice může paradoxně usnadnit. Peake nemá daleko k tomu, aby ODS a TOP 09 přinesla právě tolik hlasů, kolik stačí k nadpoloviční většině ve sněmovně. Co víc, Věci veřejné rozhodně nevypadají, že by se z fleku přebarvily na radikální protivládní opozici. V neděli se předsedové tří dosud koaličních stran dokonce shodli, že jejich strany ve sněmovně podpoří vše, co do dubna ve vládě společně odkývaly. Pokud by tomu tak bylo, nemusí Nečas nic řešit zhruba do podzimu. Zavádění daňové a důchodové reformy či schvalování církevních restitucí by se mělo dít za souhlasu skupiny kolem Peake i Věcí veřejných.
Reálný vývoj ale samozřejmě nebude tak jednoduchý. Lidé kolem Peake si budou chtít vydobýt své úspěchy a Věci veřejné brzy pochopí, že jestli vůbec existuje nějaká naděje na vylepšení chabé voličské přízně, tkví jedině ve striktním opozičním postoji. Nečas se pak dostane do role Mikuláše Dzurindy, který ve jménu reforem musel lovit na svou stranu hlasy z poněkud zasmrádlé bažiny nezávislých poslanců.
Pokud se Nečas rozhodne tuto hru hrát, bude to hra vysoká. Dzurinda zaplatil za verbování poslanců svou pověstí a Slováci si vesměs myslí, že tehdy uplácel. Nečas může doufat, že složí podporu jen z ODS, TOP 09 a skupinky kolem Peake. Jakmile ale o vládě začnou rozhodovat odepsané figury, jako jsou Kočí, Bém či Bárta, pak i on přijde o svou pověst „pana Čistého“. Nečas se nyní musí rozhodnout: buď si zachová moc, anebo tvář. Obojí najednou už se nejspíš uhájit nedá.
