V bytostném českém zájmu přitom je, aby se onen půlrok Dánům co nejvíce vydařil. Ač se to třeba nezdá, hájí Dánové i české cíle.
Kdyby se dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová měla řídit podle slov francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, tak to může rovnou vzdát. Vládce Elysejského paláce se podle Financial Times v pozdních hodinách posledního evropského summitu obořil na poněkud déle mluvící dánskou premiérku: „Jste mimo, jste mimo a jste malí a jste noví. Nechceme o vás nic slyšet.“
Dánsko je skutečně mimo eurozónu a nepatří k zakládajícím členům evropského společenství. Ale nelze v dnešní Evropě najít stát, který bude srdnatěji bojovat za to, aby vznikající příkop mezi eurozónou a zbytkem unie nebyl nepřekonatelný.
Zatímco pro Polsko, které Dánsku předalo předsednické žezlo, byl v minulém půlroce příklon k eurojádru čistě politický, pro Dánsko je to otázka života a smrti. Severská země je totiž v evropském směnném mechanismu bez eura, ale zároveň je kurz dánské koruny pevně svázán s evropskou měnou. To Dánsko odlišuje nejen od Švédska, Polska či Česka, ale i od pobaltských států Litvy a Lotyšska, které mají své měny navázané na euro v mnohem volnějším fluktuačním pásmu.
Jestli někdo v současné evropské dluhové krizi nechce být sobec, tak je to právě Dánsko. Není ani čistou zemí bez eura, aby se k veškerým problémům eurozóny obracelo zády jako třeba Česko. Není ale zároveň ani zemí s eurem, aby se povinně podílelo na záchranných operacích euroklubu. Nepřekvapí proto, že dánský ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen popsal dánské předsednictví jako most mezi členy a nečleny eurozóny.
Dánové to nebudou mít lehké. Sarkozy je už nyní neuznává a z březnového summitu EU, kde se bude schvalovat konkrétní podoba fiskální integrace, si bezpochyby bude chtít udělat hvězdný okamžik před francouzskými prezidentskými volbami. Ač má Dánsko jako jedna z mála evropských zemí socialistickou premiérku, dánské vedení musí být z podstaty konzervativní a blízké české pozici: země bez eura se nesmí ocitnout v EU na druhé koleji a sanace bankrotujících zemí se neobejde bez odpisu dluhů soukromých věřitelů a jasných pravidel pro bankroty uvnitř eurozóny.
A kdyby si snad Sarkozy opět na dánskou premiérku otevíral ústa, vždy mu lze odpovědět, že propásl dobrou příležitost mlčet. Dánsko totiž upisuje svůj dluh s nulovým úrokem, o čemž se Francii a jihu Evropy může jen zdát.