David Klimeš: Dánský most pod francouzskou palbou

ilustrační foto

ilustrační foto

Krutě řečeno, na dluhové krizi eurozóny už ekonomicky není mnoho zajímavého. Evropští lídři nechali situaci zajít tak daleko, že nezbývá než roztočit tiskařské stroje Evropské centrální banky. Zdaleka ale ještě není jasné, jak toto nejméně vhodné řešení dluhové krize zapůsobí v roce 2012 politicky. Nikoho to nyní nezajímá více než Dány, kteří se ujímají na šest měsíců předsednictví Evropské unie.

V bytostném českém zájmu přitom je, aby se onen půlrok Dánům co nejvíce vydařil. Ač se to třeba nezdá, hájí Dánové i české cíle.

Kdyby se dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová měla řídit podle slov francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, tak to může rovnou vzdát. Vládce Elysejského paláce se podle Financial Times v pozdních hodinách posledního evropského summitu obořil na poněkud déle mluvící dánskou premiérku: „Jste mimo, jste mimo a jste malí a jste noví. Nechceme o vás nic slyšet.“

Dánsko je skutečně mimo eurozónu a nepatří k zakládajícím členům evropského společenství. Ale nelze v dnešní Evropě najít stát, který bude srdnatěji bojovat za to, aby vznikající příkop mezi eurozónou a zbytkem unie nebyl nepřekonatelný.
Zatímco pro Polsko, které Dánsku předalo předsednické žezlo, byl v minulém půlroce příklon k eurojádru čistě politický, pro Dánsko je to otázka života a smrti. Severská země je totiž v evropském směnném mechanismu bez eura, ale zároveň je kurz dánské koruny pevně svázán s evropskou měnou. To Dánsko odlišuje nejen od Švédska, Polska či Česka, ale i od pobaltských států Litvy a Lotyšska, které mají své měny navázané na euro v mnohem volnějším fluktuačním pásmu.

Jestli někdo v současné evropské dluhové krizi nechce být sobec, tak je to právě Dánsko. Není ani čistou zemí bez eura, aby se k veškerým problémům eurozóny obracelo zády jako třeba Česko. Není ale zároveň ani zemí s eurem, aby se povinně podílelo na záchranných operacích euroklubu. Nepřekvapí proto, že dánský ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen popsal dánské předsednictví jako most mezi členy a nečleny eurozóny.

Dánové to nebudou mít lehké. Sarkozy je už nyní neuznává a z březnového summitu EU, kde se bude schvalovat konkrétní podoba fiskální integrace, si bezpochyby bude chtít udělat hvězdný okamžik před francouzskými prezidentskými volbami. Ač má Dánsko jako jedna z mála evropských zemí socialistickou premiérku, dánské vedení musí být z podstaty konzervativní a blízké české pozici: země bez eura se nesmí ocitnout v EU na druhé koleji a sanace bankrotujících zemí se neobejde bez odpisu dluhů soukromých věřitelů a jasných pravidel pro bankroty uvnitř eurozóny.
A kdyby si snad Sarkozy opět na dánskou premiérku otevíral ústa, vždy mu lze odpovědět, že propásl dobrou příležitost mlčet. Dánsko totiž upisuje svůj dluh s nulovým úrokem, o čemž se Francii a jihu Evropy může jen zdát.