Jen Itálie a Španělsko potřebují příští rok za své dluhy zaplatit 460 miliard eur. Takže EU se tu skrze MMF od počátku snaží hrát na trhy vysokou hru s příliš nízkými kartami. Je navíc pravděpodobné, že se z imaginárních 200 miliard sejde na účtu MMF jen zlomek, navíc shromážděný za velkou politickou cenu. Nelze se tedy divit Petru Nečasovi, že miliardovému dobrodružství oponuje a přistoupil by na něj jen tehdy, pokud bychom se k půjčce fondu nepřipojili jako jedni z mála.
Samotná myšlenka poskytnout MMF peníze na záchranu jihu Evropy vycházela nejspíše z předpokladu, že se případně v Itálii či Španělsku s evropskými eury utopí i nějaký ten americký dolar či japonský jen. Jenže na výzvu k příspěvku už ze všech stran (až na Rusko) přišla zamítavá odpověď. Američané už také upozornili na své právo veta v MMF, kdyby francouzská šéfová Christine Lagardeová chtěla nepřiměřeně mnoho prostředků fondu pumpovat na jih Evropy.
Nemenší problém představuje pro samotnou zadluženou Evropu naplnit summitový vzoreček 150 miliard z eurozóny plus 50 miliard od zbývajících členů EU. Třešničkou na dortu je pak stachanovský závazek odbavit miliardovou otázku za deset dnů, což samozřejmě přispívá k hysterii nad půjčkou v jednotlivých státech. Mnozí čeští politici bohužel mohou sloužit jako dobrý příklad.
V eurozóně, která je sama bez peněz, bude muset v mnoha případech peníze doručit tiskařský stroj Evropské centrální banky, aby se pak peníze vydaly na pozoruhodnou pouť z Frankfurtu třeba do Říma, odtamtud do Washingtonu a zase zpět do Říma. Estonsko – jinak zcela vzorný eurofil – raději už jako první řeklo, že žádné peníze nepošle. Podobně vachrlatých je oněch 50 miliard ze zemí bez eura. Od Lotyšska přes Maďarsko po Rumunsko rozpůjčoval MMF peníze a nikdo snad nečeká, že tyto země budou zase zpětně půjčovat fondu, kterému samy dluží.
Na rozdíl od hlavní summitové dohody o ekonomické integraci není závazek vůči MMF otázkou naší „evropskosti“ či „neevropskosti“. Oněch prokletých 200 miliard je jen nonsens evropských lídrů. Ti jsou buď tak hloupí, že stále nevidí, že v EU už není kde brát, anebo jsou tak chytří, že chtějí takto nepřímo donutit Evropskou centrální banku ke kýženému natištění peněz.
Premiér země bez eura Petr Nečas proto dělá dobře, že se k této podivné hře zatím odmítá nadšeně připojit.
