Hraběcí rady členů NERV o posílení konkurenceschopnosti, osekání byrokracie a ucpání korupčních děr jsou najednou bezcenné. Ne že by z dlouhodobého hlediska nebyly jedinou možnou cestou, jak modernizovat českou ekonomiku. Kalousek však potřebuje příští rok jistotu miliardových úspor. Pokud růst dosáhne jen 1,5 procenta, bude to znamenat výpadek zhruba 12 miliard. Může se samozřejmě spolehnout na teorii ekonoma Pavla Kohouta, zabývajícího se veřejnými zakázkami, že se dá rázem ušetřit na férově vysoutěžených zakázkách kolem 50 miliard.
Pro jistotu by ale měli členové NERV Kalouskovi připravovat i méně odvážné varianty. V podstatě Česko bude muset okopírovat to, co Slováci udělali už při prvním úsporném balíčku v roce 2010. Tam na rozdíl od Česka nešli jen cestou škrtů, ale sáhli i k nevyhnutelnému zvyšování daní. Ač pravicová, tamní vláda prosadila dočasné zvýšení DPH o jedno procento, dokud se nepodaří srazit deficit pod tři procenta HDP.
K tomu zvýšila spotřební daně. V českém kontextu by to mohlo znamenat, že se ohlášené sjednocení DPH na 17,5 procenta uspíší, nebo dokonce povyskočí na 19 procent, jak si přeje ODS i TOP 09. Se spotřebními daněmi to má česká vláda těžší, protože už dnes je nejvýnosnější daň z pohonných hmot absurdně vysoká a poslanci se ji naopak snaží snížit. Cílit se tak dá jen na tradiční oběti děr ve státní kase – kuřáky a milovníky alkoholu.
Kromě tohoto nejtupějšího zdražování může vláda zahýbat i v evropském kontextu extrémně nízkými majetkovými daněmi. Ty v Česku přináší jen asi desetinu HDP, v Evropě je to o dvě až tři procenta více. Kromě takzvané trojdaně (darovací, dědická a z převodu nemovitostí) jde především o daň z nemovitosti, na jejímž zvýšení se na ministerstvu financí podle všeho už stejně pracuje.
Mnoho jiných možností, kde ulovit miliardy, není. Návrh Věcí veřejných na progresivní zdanění fyzických osob a zvýšení korporátních daní o procento se k pravicové vládě doopravdy nehodí.
Samozřejmě že se premiérovi a ministrovi financí moc nechce vyhrožovat občanům dalšími škrty a zdražováním. Ale že budou v příštím rozpočtu miliardové díry, je nyní už nad slunce jasné. A pokud předseda vlády a strážce pokladny nechystají nějaké opravdu nevídaně monstrózní škrty, tak je už nyní nejvyšší čas na debatu, koho nakonec stát o ony chybějící miliardy obere.
