Éra ultralevných peněz končí. Firmy zjistí, že sehnat finance není jen tak | E15.cz

Éra ultralevných peněz končí. A firmy zjistí, že sehnat finance není jen tak

Akce centrálních bank však postavily základní ekonomickou logiku na hlavu.
Akce centrálních bank však postavily základní ekonomickou logiku na hlavu.
• 
ZDROJ: ČTK

Tomáš Pfeiler

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

V historii najdeme celou plejádu jevů, které nyní vnímáme jako zcela samozřejmé, avšak na svém počátku byly považovány za výstřelek. Taková myšlenková evoluce se nevyhnula ani záporným úrokům. Jejich výskyt v Japonsku během osmdesátých let minulého století brali investoři nejprve jako kuriozitu, následný návrat na začátku desátých let během evropské dluhové krize stále jako anomálii.

Stačilo však několik let, aby si tento ekonomicky iracionální fenomén našel cestu do investičního mainstreamu – od druhé půlky předchozí dekády představují záporné výnosy nedílnou součást tržní reality. Erupce inflačních tlaků a doprovodná reakce centrálních bank jsou však „gamechangerem“. Učiní návrat k přísnější monetární politice negativním výnosům definitivní přítrž, nebo jde pouze o dočasnou pauzu?

Za ultranízké úroky nenesou odpovědnost pouze centrální banky. Jejich existence souvisí s dlouhodobě klesající industriální profitabilitou, která vede k osekávání kapitálových výdajů. Výsledkem takové konstelace je setrvale chřadnoucí produktivita a letargické tempo růstu HDP. Centrální banky dohnaly tuto záležitost do extrémů. Zcela pohřbily disciplinární funkci finančního trhu, jež trestá emitenty s nestabilními financemi a pochybnou perspektivou.

Před rokem 2010 by o papír se záporným výnosem nikdo ani nezavadil – odporovalo by to racionalitě. Akce centrálních bank však postavily základní ekonomickou logiku na hlavu. Fondy nakupovaly bondy s očekáváním, že je vždy mohou prodat dráž centrální bance, která fungovala jako kupující poslední instance. Byla tak zcela nesenzitivní vůči přemrštěným cenám aktiv, jelikož dluhopisy pořizovala s cílem provozovat neortodoxní měnovou politiku, nikoli zhodnocovat svůj majetek.

Neblahé důsledky monetárního extremismu jsou notoricky známé: masivní bubliny na trzích aktiv, gigantická misalokace kapitálu, přeměna finančního trhu z platformy na získávání nových peněz na nástroj sloužící dominantně k refinancování; anebo také přemnožení zombie společností, jejichž umělé přežívání sráží dolů celkovou korporátní profitabilitu a brzdí proces tvůrčí destrukce.

Ještě na konci roku 2020 panoval konsenzus, pokud jde o permanentní pokračování značně akomodativní měnové politiky – málokdo totiž počítal s postpandemickou inflací. Její přetrhávání spojené s jestřábí otočkou centrálních bankéřů ovšem způsobilo celkovou změnu paradigmatu.

Podívejte se na Kvartál s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou

Video se připravuje ...
Kvartál s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery