Ondřej Malý: Evropské dotace proti americkým. Volný obchod je minulostí | E15.cz

Evropské dotace proti americkým. Volný obchod je minulostí

Ondřej Malý

Ondřej Malý

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pravidelné setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu bylo minulý týden ve znamení zvětšující se obchodní rivality mezi jinak jasnými spojenci, tedy EU a Spojenými státy. Jádrem sporu zůstává americký „Zákon o snížení inflace“ (IRA), kterým mají USA uvolnit až 500 miliard dolarů v podobě přímé státní podpory, investic nebo daňových úlev v příštích deseti letech pro americký průmysl v rámci přechodu na zelené technologie.

Američané chtějí pochopitelně dotovat výrobu odehrávající se hlavně v Americe (a také trochu v Kanadě a Mexiku), což je samozřejmě hrubě v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace. Je to ovšem úplně jedno, protože WTO je už pár let naprosto bezzubá organizace a v USA během příštích let k zásadní změně zákona IRA rozhodně nedojde. Prezident Joe Biden tak pokračuje v politice obchodních restrikcí svého předchůdce, ale provádí ji daleko chytřeji než chaotický Donald Trump. Ve volební kampani kladl důraz na vytváření „dobře placených míst v americkém průmyslu“ a výsledky se začínají dostavovat. Stačí se podívat na databázi Reshoring Initiative, která dává dohromady zprávy o investicích průmyslových firem v Americe – každý měsíc jich tam přibývají desítky, a to samozřejmě včetně společností z EU, jako jsou německé firmy Bayer, BMW, Henkel, Siemens, francouzský Saint-Gobain či italské společnosti Enel nebo Ferrero.

IRA jako důvod, proč investují v USA, a ne v Evropě, otevřeně nebo tiše uvádí řada evropských firem, což pochopitelně děsí evropské lídry, kteří musejí přijít s nějakou odpovědí. Předsedkyně Evropské komise přišla minulý týden s protinávrhem na průmyslový plán, který by měl podpořit čisté technologie v EU. Základem by mělo být dočasné rozvolnění pravidel státní podpory, pokud bude určená pro nalití peněz do strategických odvětví a firem, které pomohou Evropě v zelené transformaci, odklonu od fosilních paliv a v dosažení dalších chvályhodných cílů.

To je v podstatě opak toho, na čem dosud EU stála, tedy na volném obchodu a poměrně přísné kontrole toho, jak rozdávat státní podporu. V reakci na plán, který by měla komise představit v únoru, se vytvoří dvě skupiny států, které budou péct evropský kompromis. V první skupině, která bude prosazovat velmi ochranářskou politiku a velké evropské dotační programy, bude bezpochyby Francie a Německo, jejichž lídři už v neděli během společné schůzky vydali prohlášení, že „budou prosazovat rychlou a ambiciózní evropskou akci, která zajistí konkurenceschopnost a odolnost evropské ekonomiky a průmyslu“. V překladu z diplomatické řeči bude zájmem těchto států snáze z veřejných peněz pomáhat unijním firmám a fakticky vytvářet „evropské šampiony“, což je dlouhodobý záměr Francie (zvláště pokud by evropští šampioni byli zároveň francouzští).

V té druhé skupině budeme my, severské státy a spíše liberálněji smýšlející země. Dá se předpokládat, že pozice těchto členských států bude výrazně chladnější směrem k masivní státní podpoře, protože se vcelku oprávněně obávají, že by skončila ve velkých státech a na ty menší by nezůstalo nic, či jen drobky. Příkladem může být právě státní podpora schválená v rámci rozmělněných pravidel po ruské agresi na Ukrajině – 77 procent ze schválených 672 miliard eur v podobě státních garancí, stropů a podpor šlo do Francie a Německa. Šestice zemí – Dánsko, Finsko, Irsko, Nizozemsko, Polsko a Švédsko – už také komisi varovala, že by dočasný krizový rámec, který teď slouží k rychlé pomoci státům a firmám při boji s vysokými cenami energií, nebylo záhodno prodlužovat ani rozšiřovat, protože to bude znamenat „rozmělnění vnitřního trhu“.

Menší státy také věří tomu, že se dá problematika IRA překonat hlavně tím, jak ho budou USA vykládat. Zafungovalo to třeba u elektromobilů, kdy se státní podpora vztahovala nejdříve pouze na ty, které byly vyrobené přímo v USA. Pak se americká administrativa přiklonila k tomu, že zákon je možné interpretovat i tak, že na elektroauta pro komerční účely se podpora vztahuje i v případě, že byla vyrobená v EU či z komponent především vyrobených v EU – což je pro evropský autoprůmysl poměrně zásadní výhra.

Video se připravuje ...
E15 - EB - MARTIN PELEŠKA 2. DÍL - ELEKTROMOBILY

Každopádně jestli něco vždy patřilo mezi ony mytické „české národní zájmy“, které jsme měli v unii prosazovat, tak to byl právě volný trh a jeho maximální sjednocování a bránění jakýmkoli nestandardním krokům, které by ho narušovaly. Bylo by určitě dobře, kdyby se politická reprezentace, až se uklidní vášně zjitřené prezidentskou volbou, začala věnovat plánované evropské odpovědi na americké megadotace a podpory co nejpečlivěji. Vzhledem k tomu, že jde doslova o stovky miliard, je tu velké riziko pro český průmysl, protože ten je bytostně závislý na volném obchodu. Chuť chránit domácí průmysl a dohnat a předehnat americké dotace a celkem neskrývaná touha evropského komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona vést s Američany obchodní války ho spíš ohrožují.

Autor je spolupracovník redakce

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery