Čínská vláda nejspíš pozastaví své plány na masivní investice do výroby čipů. Veřejné finance druhé největší ekonomiky světa zatěžuje boj s další vlnou koronavirové nákazy. Někteří členové administrativy prezidenta Si Ťin-pchinga zároveň dospěli k přesvědčení, že dotování klíčového odvětví dosud nepřineslo kýžené výsledky, a hodlají hledat jiné formy jeho podpory. S odvoláním na své zdroje o tom informuje agentura Bloomberg.
Závody v produkci čipů, které jsou nezbytné nejen pro automobilový, technologický, ale třeba i pro vojenský průmysl, se v poslední době staly středobodem hospodářského soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. Prezident USA Joe Biden loni na podzim dokonce zakázal americkým firmám vyvážet do Číny součástky potřebné pro výrobu pokročilých technologií. Ke stejnému kroku později přesvědčil také Japonsko a Nizozemsko.
Peking se v reakci na to rozhodl, že si všechny klíčové komponenty bude vyrábět sám, a na podporu podniků z daného odvětví v prosinci vyčlenil jeden bilion jüanů, tedy více než tři biliony korun. Teď se ale zdá, že čínské firmy obří balíček nedostanou. „Toto rozhodnutí navíc může mít důsledky pro výdaje Číny i v jiných kritických oblastech, od životního prostředí až po obranu,“ uvádí Bloomberg.
Čínu totiž postihla další masivní vlna koronavirové pandemie, která zcela určitě ovlivní ekonomický růst země v letošním roce. Si Ťin-pching až donedávna prosazoval politiku nulové tolerance vůči covidu a přísná opatření proti šíření nemoci vyčerpala čínský státní rozpočet. Ten jenom za prvních jedenáct měsíců roku 2022 skončil v rekordním deficitu 7,75 bilionu jüanů.
VIDEO: Čtvrtá dávka očkování proti covidu
To ovšem není jediný problém, který trápí komunistické úředníky. Čína od roku 2014 investovala obrovské sumy peněz do takzvaného Velkého fondu, jenž měl vystřelit zemi na pozici světové jedničky v produkci čipů a zajistit jí v tomto ohledu nezávislost na USA. Ten nejenže nenaplnil vysoká očekávání, ale zároveň byl pravděpodobně z velké části rozkraden svými správci. Velký fond je již od loňského léta vyšetřován antikorupčními orgány a patrně ztratí svůj původní význam.
Si Ťin-pching, který byl v říjnu potřetí za sebou zvolen lídrem Komunistické strany Číny, je pod velkým tlakem a slíbil obyvatelům, že bude „postupovat rychleji v implementaci strategických projektů ve vědě a technologiích“. Podle Bloombergu tak nyní zřejmě zásadně změní strategii a bude se snažit nakopnout polovodičový průmysl jinými prostředky.
Peking si v příštích měsících důsledněji posvítí na korupci a bude tlačit na dodavatele surovin pro výrobu čipů, aby čínským zákazníkům snížily ceny. Objevují se rovněž náznaky, že se Čína pokusí narovnat své napjaté vztahy se Západem a přimět ho ke zrušení některých sankcí.
Dokládají to například slova nově jmenovaného čínského ministra zahraničí Čchin Kanga, jenž dříve působil jako velvyslanec Číny ve Washingtonu. „Našel jsem ve Spojených státech mnoho přátel a byl jsem hluboce ohromený řadou pracovitých, přátelských a talentovaných lidí, které jsem tam potkal,“ napsal Čchin Kang v úterý na Twitteru a dodal, že chce ve funkci podporovat mír a zlepšování americko-čínských vztahů.
Světové agentury připomínají, že napětí mezi Pekingem a Washingtonem mírně polevilo už po listopadovém setkání Bidena se Si Ťin-pchingem. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se navrch na začátku letošního roku chystá oficiálně navštívit Čínu.
Posílit svou soběstačnost ve výrobě čipů plánují také státy Evropské unie. Třeba německá vláda aktuálně vede pokročilé rozhovory s tchajwanskou společností TSMC. Tento největší výrobce polovodičů na světě by měl otevřít první evropskou továrnu na čipy v Drážďanech. Zástupci TSMC mají v průběhu ledna přijet do Německa projednat výši státní podpory a další nezbytné záležitosti pro zamýšlený projekt.
