Ačkoli třeba komentátor německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung skepsi krotí, řada jeho kolegů těžko hledá pro firmu Marka Zuckerberga slova chvály.
The Guardian: Vítězové a poražení
Vzhledem k dění v uplynulém týdnu si můžeme myslet, že Facebook bude následovat Pets.com, Webvan a další nafouklé firmy, které se na přelomu tisíciletí zhroutily krátce po svých multimiliardových vstupech na burzu. Facebook s velkou pravděpodobností nezkrachuje, ale může se ukázat, že jeho obchodní model není dost robustní, aby mohl hrát první ligu americké tržní kapitalizace.
Rok či dva na cestě z kopce, a akcie mohou skončit na poloviční ceně oproti té zahajovací. To by znamenalo obrovský transfer bohatství od nových akcionářů směrem k těm, kteří jsou schopni z nadhodnoceného primárního úpisu profitovat. Z mnohých manažerů firmy to udělá královské boháče.
Toto bohatství ale nebude pocházet z nabídky společensky prospěšného produktu, nýbrž z příslušnosti k úspěšné, bombasticky medializované společnosti. Tito insideři těží ze schopnosti Marka Zuckerberga přesvědčit investory, že Facebook má mnohem větší potenciál, než ve skutečnosti má. Schopnost naleštit produkt (zde akcie) může být velmi výnosná, společnosti však nepřináší nic.
Podobnou schopnost měl Fabrice Tourre (alias „Fabulous Fab“), který pro Goldman Sachs zjevně velmi umným způsobem kombinoval komplexní hypoteční deriváty tak, aby ztrácely hodnotu. Humbuku kolem Facebooku zatím není třeba podléhat.
Frankfurter Allgemeine: IPO Facebooku není fiasko
Kurz akcií Facebooku se druhý den propadl a škodolibí Němci se radují. Primární úpis nazývají katastrofou a firmu bublinou. Triumf ale škarohlídi oslavují příliš brzy. Jistě, byl to strmý pád ceny, ale tím to nekončí. Společnost je na burze stále oceněna na 73 miliard eur. Z toho nelze zjistit, zda jsou mladší internetové firmy zrovna takovou bublinou jako jejich první generace. Zda bylo ocenění Facebooku odhadnuto správně, se nepozná na základě kurzových turbulencí v první den obchodování, nýbrž na základě firemních zisků v příštím roce.
Podíváme-li se na IPO jiných velkých internetových firem, najdeme problémy vlastně u všech. „Důkladněji sondovat a nasadit cenu,“ komentoval analytik Steve Harmon IPO Yahoo! v roce 1996. Kurz akcií tehdy nejprve stoupl, pak prudce klesl. Po pěti letech ale měly akcie šestinásobnou hodnotu, dnes přes všechny problémy dokonce desetinásobnou.
Na první zisky přitom investoři museli čekat tři roky. Facebook naopak generuje zisk již dnes. Také případě nesporného internetového gigantu Amazon se na zisky čekalo celých dlouhých šest let. Koneckonců zbabrán byl pouze primární úpis akcií Facebooku, nikoli podnikání samotné firmy. Velké IPO Googlu v roce 2004 naopak provázely právě pochybnosti nad obchodním modelem firmy. Její hodnota se od té doby zvýšila patnáctkrát.
Der Standard: Zpackaná příležitost
Je to už dávno, co byl americký technologický index Nasdaq tématem mnoha rozhovorů: nejprve euforických ve druhé polovině devadesátých let, posléze plných obav po splasknutí takzvané bubliny „dot com“. Vstup Facebooku na burzu měl představovat velký comeback slavného indexu. Všechny významné investiční skupiny stály v tlačenici přede dveřmi spolu s individuálními investory, kteří uvěřili idejím Facebooku. A pak zdržela technická chyba start obchodování a brokeři nevěděli, zda budou jejich objednávky uskutečněny. To na Nasdaq nevrhá dobré světlo.
Hromadění technických problémů technologické burze vpravdě nesvědčí. Zpackaným startem obchodování akcií Facebooku Nasdaq nové příznivce opravdu nenalákal. Šéf burzy Robert Greifeld se za debakl omluvil. Do příštího IPO se ale burza musí dovybavit. Pouhým „sorry“ se totiž ztracená důvěra získá zpět těžko. V zásadě se dá říci: mnoho povyku pro nic. Nad startovní cenou 38 dolarů za kus se akcie už první den udržely jen díky masivním nákupům ze strany zúčastněných bank. Už druhý den nadhodnocená cena klesala. Gamblerská vize nenechala žádný prostor pro růst hodnoty akcií. A jak že to bylo s internetovou bublinou?
Hospodárske noviny: Noční můra z Wall Street
Nejočekávanější burzovní událost roku se pomalu, ale jistě mění v noční můru z Wall Street. Vstup Facebooku na burzu se nepodařil a už po třech dnech obchodování jsou akcie zhruba 16 procent pod upisovací hodnotou. Což o to, Facebook vstupem na burzu získal dost kapitálu na další fungování. Problém je hlavně v tom, že akcie padají. Ve světě krachujícího Řecka, znárodňování bank ve Španělsku a politické nejistoty nejen v Evropě se totiž trhy dívaly na burzovní debut Facebooku jako na jednu z mála možností, jak se na chvíli svézt na optimistické vlně. Místo toho se probudily do noční můry.
Nejenže samotný úpis byl jeden velký chaos, ale i cena byla poněkud přestřelená. Už v pondělí došla trpělivost i bankám a miliardář Zuckerberg pomalu klesá v žebříčku nejbohatších lidí planety. Skepse, kterou to na trhu vyvolá, může nebezpečně zatřást nejen technologickým akciovým indexem, ale celým světem. Stačí, aby brokeři přestali věřit, že v těchto nejistých dobách ještě existuje něco, co by mohlo růst i v krizi. Je přitom pravda, že Facebook skutečně dosud neví, jak zpeněžit miliony svých uživatelů, že jeho náklady rostou nebezpečně rychle a že některé investice jsou nedomyšlené. Facebook žil z víry, že lze vydělat jen na růstu. A tato víra právě nyní selhává v přímém přenosu.
