Vláda čelí tlaku frustrované ulice. Plošná opatření ale nic neřeší, mohou prohloubit inflaci

Uzávěrka Jana Novotného

Uzávěrka Jana Novotného Zdroj: Jan Štěpánek, foto: Michaela Szkanderová

Demonstrace na Václavském náměstí 28. 8. 2022
Protivládní demonstrace na Václavském náměstí v Praze (28.9.2022)
Demonstrace na Václavském náměstí 28. 8. 2022
Demonstrace na Václavském náměstí 28. 8. 2022
Demonstrace na Václavském náměstí 28. 8. 2022
6
Fotogalerie

Václavské náměstí už se dvakrát zaplnilo lidmi nespokojenými se současnou českou vládou. Někteří politici i my ve vyhřátých pražských kancelářích upozorňujeme na to, že je to celé jaksi pofiderní, tento rozhořčený dav vede člověk v insolvenci obtěžkaný milionovými dluhy a organizátoři rozdmýchávají mezi lidmi proruskou propagandu. Ano, to všechno sice může být pravda a dav se opravdu radikalizuje i v dalších politických názorech, ale je to jen důsledek. Ten pravý důvod, proč lidé vyšli do ulic, jsou peníze. „The economy, stupid,“ řekl by někdejší Clintonův volební poradce James Carville.

Hmotná nouze těchto lidí není jen důsledek covidové pandemie nebo právě probíhající energetické krize a vzrůstajících cen elektřiny a plynu. Chudnutí nízkopříjmových „pracujících“ a také nízkopříjmových důchodců je dlouhodobější proces, který celé roky tiše bublal pod povrchem hlavní mediální pozornosti a první vážnější ekonomický náraz za posledních deset let ho náležitě obnažil.

Všechny reformy daně z příjmů fyzických osob za poslední dvě dekády směřovaly k přesunutí daňového břemene na středně- a nízkopříjmové zaměstnance ve prospěch zaměstnanců s vyššími příjmy a živnostníků.

Rozevírající se nůžky mezi zaměstnanci i důchodci

Jen si zrekapitulujme, co se stalo v posledních dvou letech. Vláda Andreje Babiše nejprve výrazně zvýhodnila živnostníky s nadstandardními příjmy, když zavedla paušální daň do jednoho milionu korun, jež se vyplatí nejvíce těm, kteří se k milionovým ročním tržbám přibližují. A zároveň hnutí ANO ve spolupráci s ODS zrušilo takzvanou superhrubou mzdu, čímž snížilo daně poměrně všem – nejvíce však nejlépe vydělávajícím zaměstnancům, kterým na výplatě přibyly tisíce, zatímco těm nejchudším jen stovky.

A pak je tu ještě zákonná valorizace důchodů, která je nastavena na principu zásluhovosti – bohatým důchodcům se tedy letos při trojí valorizaci zvýšil důchod o tisíce a těm chudým, kteří berou důchod kolem 10 tisíc či na tuto úroveň ani nedosáhnou, se renta zvýšila pouze o stokoruny. Účty za elektřinu v bytě 3+1 ale platí většinou všichni podobné.

Rozevírající se nůžky jak mezi důchodci, tak i mezi zaměstnanci kritizuje už i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Místo plošných opatření, která si Fialův kabinet tak oblíbil (ať už jde o pětitisícový příspěvek všem rodinám s dětmi, či o plošné zastropování cen energií bez ohledu na úspory), by členové NERV raději viděli kroky více soustředěné na podporu těch, kteří to opravdu potřebují. Stát by díky tomu na mimořádných výdajích na sociální opatření dokonce dost ušetřil. A to není zrovna nedůležitý argument.

Vrtulníkové peníze inflaci stimulují

Plošné rozdávání takzvaných vrtulníkových peněz je asi to nejhorší, co může stát v době historicky vysoké inflace udělat. Místo toho, aby lidi nutil šetřit (ať už na spotřebních výdajích, nebo na energiích) a snižovat tím přebujelou poptávku, plošnými balíčky ji neustále stimuluje.

Lze tedy očekávat, že inflace se hned tak nezbavíme, protože většina spotřebitelů bude mít v kapsách přebytečných peněz stále dost, ačkoli nabídka bude ještě nějaký čas stále mizerná.

Ale hlavně lidem, kteří se teď objevují na demonstracích proti vládě, taková plošná opatření pomohou jen málo nebo vůbec. Jsou jen pokračováním té daňové politiky, která má za následek relativní chudnutí nízkopříjmových obyvatel Česka v posledních letech. Jejich zaostávání nás v konečném dů- sledku může přijít hodně draho.