První týden hlavního líčení v kauze Čapí hnízdo je za námi. Bylo to podle očekávání velké divadlo, které odpovídá významu aféry, o níž se v médiích píše kontinuálně posledních deset let. Aféře, která stála za vznikem největšího hnutí občanského odporu od revoluce v roce 1989. Rozměr Čapího hnízda je už od počátku hlavně politický a morální spíše než ryze právní. Případná škoda ve výši několika desítek milionů korun není v kontextu dotačního byznysu nijak zvlášť významná. Přesto jde o vysoce důležitou kauzu, která může posílit právní vědomí a víru v právní stát u jeho obyvatel. Fakt, že trestnímu procesu se nevyhne ani ten nejmocnější člověk ve státě, je pro budoucnost zdejší demokracie blahodárný.
Když jsem se během jednoho červencového odpoledne roku 2015 setkal na pražském hlavním nádraží s dnes obžalovanou Janou Nagyovou (tehdy Mayerovou), která mi otevřeně popsala trik právníků Agrofertu s dotací na Čapím hnízdě, vůbec jsem nevěřil tomu, že by se celá věc mohla někdy dostat k soudu.
Nevěřila v to ani samotná Nagyová, která si byla jistá tím, že vše proběhlo v souladu se zákonem, i když šlo o očividné obcházení dotačních pravidel. Ve zkratce mělo jít podle Nagyové o to, že Andrej Babiš zatajil, že farmu vlastní, aby získal padesátimilionovou dotaci z Evropské unie, která byla ale určena jen malým nebo středně velkým podnikům, což Babišovy konglomeráty logicky nesplňovaly.
Než se věc dostala od podání trestního oznámení k soudu, uběhlo sice sedm let (což je v politice věčnost), ale i tak je kriticky důležité, aby se toto vážné podezření probralo ve veřejném procesu, kde budou lidé moci kontrolovat roli soudu i státního zástupce Jaroslava Šarocha a také obžalovaných Andreje Babiše a Jany Nagyové. Veřejnosti procesu si je Andrej Babiš samozřejmě velmi dobře vědom, a tak se ji bude snažit využít ve svůj politický prospěch, ať už při napadání současné vlády tím, že jde o „politický proces“, nebo během případné přípravy své prezidentské kandidatury, která mu mimo jiné může zajistit imunitu ve formě takzvané nestíhatelnosti během mandátu.
Otázkou je, co by se s právním vědomím voličů stalo v případě, že by byl Andrej Babiš skutečně odsouzen. Pokud by v zájmu svého politického boje začal napadat regulérnost procesu a celé justice a nabádat po „trumpovsku“ k občanské neposlušnosti, mělo by to katastrofální důsledky. Zatím je Babiš v docela těžké defenzivě. Soudní znalec Vítězslav Hálek vypověděl, že Farma Čapí hnízdo podle něj nebyla schopná si ze svého provozu zajistit dostatek peněz. A fungovala – jak dále řekl Hálek – jen díky penězům z holdingu Agrofert. Další znalec Aleš Čulík zpochybnil pravost podpisu Andreje Babiše mladšího na dokumentech, díky nimž se stal akcionářem společnosti Farma Čapí hnízdo.
Sám Andrej Babiš junior přitom vypověděl, že jeho podpis „stoprocentně“ pravý není a byl zfalšován. Jediné, co prý má s farmou společného, je, že tam nějaký čas pracoval a „nosil špinavé ručníky“. Další svědkyně Eva Mentová soudu řekla, že pojištění společnosti Farma Čapí hnízdo bylo zajištěno stejně jako u jiných firem z holdingu Agrofert, což by naznačovalo propojení. A úřednice Regionálního operačního programu (ROP) Eva Filipová soudu sdělila, že měla o projektu pochybnosti a že se k ní dostala informace, že by za dotací mohl být Andrej Babiš.
Hlavní líčení bude pokračovat v týdnu po komunálních a senátních volbách od 26. září. Ale už teď je jasné, že Andrej Babiš to bude mít velmi těžké, aby soudce Jana Šotta a zbytek senátu přesvědčil o tom, že je nevinný. Dá se předpokládat, že ze soudu udělá souboj soudních znalců, a vyloučit nelze ani politizaci celého procesu.
