Superlativy na výsledky summitu nešetří například bruselský zpravodaj francouzského deníku Liberation Jean Quatremer. Podle něj je čtvrteční dohoda „nádherným úspěchem“ a dalším krokem k federální Evropě a vytvoření jednotných evropských dluhopisů. „Rád bych vzkázal všem euroskeptikům, kteří předpovídali neodvratitelný krach: 'Zase jste neměli pravdu!',“ píše Quatremer na svém blogu.
Část německých novin si všímá hlavně podmínek pomoci Řecku, která je podle nich spíše dotačním programem, než čímkoliv jiným. Šéf institutu Ifo Hans-Werner Sinn se v německém deníku Frankfurter Algemeine Zeitung například nechal slyšet, že se Němci stali obětí vydírání. Nelíbí se mu zejména snížení úroků pro úvěry ze současného záchranného fondu eurozóny na 3,5 procenta. Podle něj je to „masivní dotace“. „Další peníze pro Řecko můžeme téměř považovat za dárek, který již nikdy nedostaneme zpátky,“ uvedl.
Tradičního skepticismu se drží i bulvární deník Bild, který si nicméně gratuluje, že současnou situaci dlouho dopředu předvídal. „Včera ve 21:07 se stalo realitou to, o čem píšeme již dávno. Řecký bankrot je oficiální,“ píše. Bild přitom připomíná svůj komentář z 22. ledna letošního roku. „Řecko již dále nemůže nést tak obrovský dluh. Každý, kdo mu půjčí peníze, je již nikdy neuvidí,“ napsal tehdy deník.
Přijetí dohody v Německu ale není jen negativní. Podle ekonoma Wolfganga Franze je dobře, že se eurozóna už nesnaží současnou krizí jen bezcílně proplouvat. Jeho kolega Ansgar Belke ovšem ve Frankfurter Algemeine Zeitung upozorňuje, že Německo nová záchrana Řecka vyjde na 43 až 48 miliard eur (až 1,2 bilionu korun).
Vyhrál Sarkozy nebo Merkelová?
Optimistický je z německých deníků hlavně Financial Times Deutschland (FTD), i když také ten je ve svých prognózách opatrný. „Evropa má právo tleskat, přinejmenším alespoň jednou rukou,“ píše v redakčním editorialu. Vyzdvihuje i úlohu německé kancléřky Angely Merkelové. Zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko je podle FTD jejím vítězstvím. Pozitivní prý také je, že Řekové se až do konce desetiletí neobjeví na trzích a z „jednotky intenzivní péče se tak přesunuli na rehabilitační oddělení“.
Největším nebezpečím čtvrteční dohody tak zůstává podle FTD skutečnost, že záchranný fond eurozóny dostal mnoho nových úkolů, aniž by politici navýšili objem peněz, jimiž disponuje.
Francouzský deník Les Echos naopak za hlavního vítěze označuje francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Evropu prý přivedl k dohodě, která jí zajistí lepší funkčnost v budoucnosti. První muž Francie se tak údajně zapíše jako skvělý krizový manažer, který dokázal rychle reagovat nejen na současnou krizi, ale i na krizi rozpoutanou v září 2008 pádem americké investiční banky Lehman Brothers.
„Bez rozhodného zapojení Francie by nebylo možné dosáhout žádného pokroku, neexistovala by ani bez cesty Nicolase Sarkozyho do Berlína na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která byla trochu pod tlakem ze strany šéfa Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta,“ píše Les Echos.
