Nová komise, kterou ministryně práce Jana Maláčová sestavila kvůli změnám v důchodech, je skutečně pestře poskládaná. Lze od ní očekávat pozoruhodnou debatu a dost možná i pozoruhodný akademický výstup. Co od ní bohužel očekávat nelze, pokud tedy netrpíte snad až chorobně silným optimismem, je reálný impulz pro penzijní reformu. Už sám název Komise pro spravedlivé důchody odkazuje k tomu, že priority její práce leží jinde. Důraz na „spravedlnost“ znamená změny v parametrech systému. Mnohdy bohulibé, ale technicky půjde jen o další zvýšení výdajů na penze.
Samotným komisařům to lze stěží vyčítat. Žádná komise, natož pátá v pořadí, už dnes totiž žádný impulz k penzijní reformě poskytnout nemůže. To je úkol, který leží čistě na politicích.
Před nimi už jsou za ta léta debat předestřené snad všechny možné postupy, jimiž by bylo možné učinit české penze udržitelnějšími z pohledu veřejných financí. Jediné, co po léta chybí, je schopnost najít politicky průchodné řešení a odvaha jej prosadit. Na to komise nepomohou.
