Miloš Zeman se na návštěvě Královéhradeckého kraje vysmál médiím, která vyhodnotila jeho podporu regulačním poplatkům za hospitalizaci jako velkou novinku. Částečně má pravdu – o tématu hovořil už dřív. Tentokrát jsou ale pozoruhodné dvě věci – způsob argumentace a politický kontext.
Prezident se přimlouval za návrat hospitalizačního poplatku s tím, že stovka denně nikoho nezabije a pro průměrného penzistu s průměrným důchodem (11 tisíc korun měsíčně) nepředstavuje třítisícový výdaj za měsíc na lůžku zásadní částku. To by mohlo platit, pokud by penzista během pobytu v nemocnici nemusel platit nájem, energie a další výdaje. To ale musí. Proč hlava státu neargumentovala jinak – a že by to hravě šlo? Nejspíš proto, aby dala – měsíc před oznámením druhé kandidatury – znovu ostentativně najevo distanc od ČSSD a naopak přízeň vůči hnutí ANO, jehož vůdce zrušení poplatků mnohokrát kritizoval. Až budou zase někteří sociální demokraté uvažovat o Zemanovi jako stranickém kandidátovi na Hrad, nezbývá než vzpomenout na přísloví „Chytrému napověz...“
